Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koronavirus v církvi

19. 4. 2020

Nic ve zlém, je to jen volný nadpis, protože tato epidemie, podle sdělovacích prostředků pandemie, postihla nejen naše věřící občany, ale obyvatelstvo celé planety Země. Pro tuto mimořádnou situaci, kdy věřící nemohou chodit do kostelů na mši svatou, napsal arcibiskup olomoucký, metropolita moravský a současně místopředseda České biskupské konference, Mons. Jan Graubner, speciální modlitbu, která byla zveřejněna prostřednictvím webových stránek a rozesílána internetovou poštou.

Není možné, pro tuto stať přepisovat celé znění. Proto jen několik úryvků.

„Hospodine, dobrý Bože, obracíme se k tobě ve své tísni… Ve své zaslepenosti jsme neuměli číst znamení… Většině nevadilo, že schnou stromy a množí se myši, že v zemích bez deště je hlad a lid utíká za chlebem. Jiní prchají před válkou, která se vede proto, aby měl někdo větší zisk… Přijmi, Pane, naši kajícnost a pokorné vyznání. Očisti nás, když s lítostí uznáváme svoji vinu. Dopřej nám znovu povstat a vrátit se k tobě… Spoléháme na tvou lásku a tvé milosrdenství. Stáhni trestající ruku a zastav lavinu nemoci… Ty jediný jsi naší nadějí a my pevně věříme, že nás, Bože, nezklameš. Amen.“

Dovoluji si ještě dále pokračovat statí, která volně koluje éterem. Věřím, že ji přijmete jako součást předchozí modlitby. Pro lepší pochopení.

Lidstvo dostalo přesně tu nemoc, jakou potřebovalo.

Přestali jsme si vážit zdraví, a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si uvědomili, na čem nejvíc záleží.

Přestali jsme si vážit přírody, a proto jsme dostali takovou nemoc, aby nám pobyt v ní byl vzácný.

Přestali jsme fungovat v rodině, a proto nás tato nemoc zamkla do našich domovů, abychom se mohli znovu naučit fungovat jako rodina.

Přestali jsme si vážit starých a nemocných, a proto nám byla dána tato nemoc, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní.

Přestali jsme si vážit zdravotníků a lékárníků, abychom zjistili, jak jsou nepostradatelní.

Přestali jsme mít respekt k učitelům, a proto tato nemoc uzavřela naše školy, aby si rodiče mohli vyzkoušet sami roli učitelů.

Mysleli jsme si, že si můžeme všechno koupit, být kdekoliv a s kýmkoli, a proto jsme dostali tento druh nemoci, abychom si uvědomili, že to není samozřejmost.

Mamon nám zamotal hlavu, volný čas jsme trávili v nákupních centrech, proto nám je tato nemoc zavřela, abychom pochopili, že si štěstí koupit nemůžeme.

Zaměřili jsme velkou pozornost na náš vzhled a porovnávání se navzájem, proto nám tato nemoc zakryla tváře, abychom pochopili, že tam naše krása není.

Mysleli jsme si, že jsme vládci této země, a proto jsme dostali tuto nemoc, aby nás něco miniaturního, co ani není vidět, mohlo zkrotit, dát nám příručku a trochu pokory.

Tato nemoc nám bere hodně, ale zároveň nám dává možnost se toho tolik naučit a pochopit, co je v životě nejdůležitější.

Dostali jsme nemoc na míru, asi jsme ji jako lidstvo opravdu potřebovali.

Co dodat? Modleme se, modleme se…

František Růžička (Hlas svědomí)

p11604661.jpg

Modlitby poutníků v Medžugorje

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář