Svobodné noviny na internetu

Nejsem sám, kdo si všiml malé změny ve vysílání zpravodajství na ČT (ČT24). Jeden z dlouholetých zaměstnanců této televize, jenž se k žurnalistice dostal oklikou přes studium elektrotechniky, Daniel Takáč (podle jména Slovák), měl dne 5. 4. 2023 premiéru ve večerním zpravodajském pořadu „Události, komentáře“ (ČT24, 22:00).

Dokud byl D. Takáč pouhým „předčítačem zpráv“ na ČT24 či moderátorem pořadu „Interview ČT24“, docela úspěšně se mu dařilo maskovat to, co se ukázalo v „plné parádě“ hned na začátku jeho nového účinkování v poměrně náročném pořadu, jakým „Události, komentáře“ jsou. To není nějaké nezávazné tlachání s pozvaným  hostem, s nímž je možné se domluvit na otázkách i na odpovědích. Tam totiž žádné velké překvapení nehrozí. V případě „Událostí, komentářů“ se však jedná o zcela odlišný styl práce: občas je nutno improvizovat, a kdo to neumí, doplatí na to „ztrátou kytičky“.

Jména pozvaných hostů pro pořad „Události, komentáře“ dne 5. 4. 2023 byla oznámena již před 19.00 hodinou, a proto o překvapení hovořit nelze. Zdá se, že i okruh otázek byl komunikován v dostatečném předstihu. Moderátora D. Takáče, a to navzdory jeho letitým zkušenostem s plácáním před televizní kamerou, zradila naprostá banalita. V živém vysílání, kdy šlo doslova o sekundy a kdy nebylo možno požádat o pomoc „přítele na telefonu“, tento redaktor ČT prokázal, že neumí vytvořit 5. pád (= vokativ) u některých vlastních jmen. Konkrétně se jednalo o dva pozvané hosty: europoslance A. Vondru (ODS) a poslance J. Bžocha (ANO 2011).

Zkrátka: bylo to tak okaté, že se to nedalo přehlédnout. Jednu chvíli se dokonce zdálo, že je tím překvapen i samotný A. Vondra. Ten je o pár roků starší než D. Takáč, ale na rozdíl od něho má lepší vzdělání. Pan europoslanec se nicméně choval decentně. Nebylo radno dávat cokoliv hlasitě najevo, jelikož ta nevzdělaná tlupa propagandistů a manipulátorů z ČT patří ke „kámošům“ P. Fialy. Vondra se přesto trochu „ošíval“.

U moderátora D. Takáče jsme si za ta léta zvykli na ledacos. Proto vím, že oslovení „pane doktore“ či „pane poslanče“ dokáže bez problémů vyslovit. U Vondry a Bžocha toho schopen nebyl. On sám to svépomocí vyřešil tak, že nejprve uvedl jméno a příjmení dotyčného politika v 1. pádu (např. Jaroslav Bžoch) a až pak mu položil otázku – bez oslovení. Nevylučuji ani to, že samotného Takáče tento nepřirozený stav zaskočil. Přitom u dalších dvou hostů, Vondráčka a Duška, měl tvar 5. pádu správně. Je to taková malá televizní záhada. V ČT totiž rádi spoléhají na „genialitu“ svých zaměstnanců – a občas to nedopadne dobře.

Jako bývalý učitel češtiny jsem se setkal nejen s nejrůznějšími gramatickými chybami, jež mohou být zdravým rozumem těžko pochopitelné. Proto mě sotva co dokáže vyvést z míry. Na druhé straně jsem si vědom toho, že řada lidí řeší svou neschopnost tvořit 5. pád tím způsobem, že raději použijí 1. pád. Někdy bývají oba tyto tvary totožné, ale často tomu může být i jinak. Například právě u těch vlastních jmen.

S výše popsanou záležitostí jsem se zatím setkal pouze u rodilých Slováků (či jejich potomků), kteří se nikdy nenaučili pořádně česky. Expremiér A. Babiš taky 5. pád tvořit neumí – až na pár výjimek, např. Petře Fialo! nebo Miroslave Kalousku! U ostatních jmen by měl problém to správně vytvořit či vyslovit.

Že se tento problém objeví u D. Takáče, není pro mne až tak velkým překvapením. Spíše naopak. Nejspíš to bude tím, že vyrůstal v rodině, kde se hovořilo slovensky. V české škole, v níž absolvoval povinnou školní docházku, obvykle na procvičování vlastních jmen nebývá dostatek času. Mnozí školáci mají potíže se zvládnutím tzv. vyjmenovaných slov.

Že Slováci, kteří po rozdělení společného státu zůstali v ČR, se jen s obtížemi naučí pořádně česky, o tom se můžeme přesvědčovat téměř denně, např. v diskusích pod články na internetu nebo na sociálních sítích. Platí to i o „novinářích“, přesněji: o zaměstnancích různých redakcí, kde i šéfredaktoři „zakopávají“ o český pravopis. U těchto Slováků se to většinou na první pohled nepozná, avšak z jejich textu okamžitě.

Kromě chyb ve shodě podmětu s přísudkem (slovenština má jednotný tvar zakončený na -i) patří k nejčastějším chybám záměna české hlásky „ě“ za slovenský tvar „e“ (bez háčku). Často na tuto chybu narazím v těch denících (hlavně internetových), kde jsou zaměstnáni Slováci. Čech nikdy tuto chybu neudělá, Slovák téměř pravidelně.

Co z toho všeho plyne? Slováka poznám na sto honů. Nikdy mě nedokáže oklamat. Záhada okolo 5. pádu vlastních jmen u D. Takáče je tím rozluštěna. I v tomto případě totiž platí to, co jsem se kdysi i já učil ve škole. Pátým pádem voláme: Danieli Takáči! Alexandře Vondro! Jaroslave Bžochu! Hynku! Viléme! Jarmilo!

7. 4. 2023

‒ RJ ‒