Svobodné noviny na internetu

Máme tady politický skandál, jaký polistopadové dějiny nepamatují. Navíc skandál, který zavinil kontroverzní slovenský imigrant, jenž se nedopatřením a neprozřetelností části politiků (včetně M. Zemana) dostal do nejvyšších pater české politiky. Jedná se grandiózní ostudu a megaskandál, přesahující hranice našeho státu.

O co jde? O nahrávky rozhovorů A. Babiše s blíže neurčenými osobami, v nichž se sprostě vyjadřuje na adresu svých politických protivníků i dalších lidí. Daleko „výbušnější“ materiál však představují nahrávky, na nichž předseda hnutí ANO 2011 „úkoluje“ redaktora mediální divize Agrofertu (MF Dnes, Lidové noviny) v získávání a následném použití kompromitujících skutečností na politiky z řad ČSSD. Něco takového nemá v naší polistopadové politické praxi obdoby.

Tvářit se, že se nic nestalo, se jednoduše nedá. Je to tak „silné kafe“, že k tomu nelze nezaujmout jasné, zásadové stanovisko. Kdyby se něco takového „provalilo“ na kteréhokoli politika na Západě, okamžitě by skončil nejen v politice, ale dozajista by se ocitl ve vězení. Porušení zákona je v tomto případě evidentní i laikům, nikoli jen právníkům.

Jestliže něco podobného dokázalo před více než čtyřiceti lety dostat z prezidentského křesla R. Nixona, sotva si lze představit, že by vicepremiér A. Babiš mohl nadále zůstat v české politice. Kromě toho by měl čelit sérii žalob za výroky vůči politikům, v nichž by finanční sankce za újmu na pověsti měly jít do desítek milionů korun.

Po zveřejnění těchto nahrávek se Babiš nechal slyšet, že podal trestní oznámení. Je to jeho právo. Spíše se však zdá, že pláče na nesprávném hrobě. Tuto komedii pro naivní voliče hnutí ANO 2011 („kobliháře“) si mohl odpustit. Státní orgány jen konají svou povinnost, aby ochránily demokracii a bezpečnost státu. Proti takovým individuím, jako je slovenský miliardář Babiš, u něhož není jasné, jak ke svému bohatství přišel. Odposlouchávání těchto osob je běžnou, rutinní záležitostí, kterou musí orgány činné v trestním řízení konat. Tečka.

To, jak Babiš ke svým miliardám přišel, je ostatně kardinální otázkou, na niž tento slovenský oligarcha nedal ani po dvou měsících od výzvy parlamentu uspokojivou odpověď. Tato skutečnost pak vedla premiéra B. Sobotku k tomu, že ohlásil demisi. Řešil tím „neřešitelnou“ situaci, kdy ministr financí, podezřelý z finančních podvodů, odmítal odstoupit. Tímto nezodpovědným chováním začal totiž Babiš ohrožovat samotné základy parlamentní demokracie u nás. Doslova je „podminoval“.

Diví-li se dnes A. Babiš tomu, že byl odposloucháván, znovu tím jen prokázal svou celkovou nekompetentnost, to, že do politiky zabloudil omylem. Každý politik by měl vědět, že se při výkonu své funkce musí chovat tak, aby se případného odposlouchávání nemusel bát. Příklad P. Nečase a šéfky jeho kanceláře J. Nagyové by měl být pro všechny politiky demokratického státu varováním, co by se mohlo stát, kdyby svou roli nezvládli.

Po zveřejnění nahrávek s A. Babišem, které se okamžitě staly hitem internetu, je každému soudnému člověku a zodpovědnému občanu jasné, že se musí něco zásadního stát. Že Babiš vezme rozum do hrsti, přestane fňukat a hrát si na ukřivděného chlapečka z mateřské školky, kterému zlé děti rozšlapaly jeho bábovičku, a že se začne chovat jako chlap.

To jediné, co teď může udělat, je, že sám bez zbytečného odkladu a vyzývání podá demisi a potichu se vytratí z politiky i z české kotliny. Nic jiného mu už nezbývá, protože tady svou politickou hru dohrál.

Babišovo mediální impérium se dnes, 4. 5. 2017, otřáslo v základech. Došlo dokonce k jakési „vzpouře robotů“ čili novinářských poskoků, kteří až dosud Babišovi sloužili až do roztrhání těla. Prý o ničem nevěděli a nemají s tím nic společného. A dokonce se pokrytecky distancují od svého chlebodárce. Jak úsměvné! Jsou to stejně naivní výmluvy, které dnes a denně slyšíme z Babišových úst. Chtělo by se říci: žáci lepší svého učitele.

Někteří novinářští kolegové zhodnotili tuto iniciativu zaměstnanců Mafry jako „Antichartu“. To, co tato skupina bezpáteřních presstitutů zveřejnila, je jen trapným pokusem vylhat se z něčeho, co je zřejmé na první pohled. Tito „novináři“ svou „odbojnou“ akcí jen prokázali, že strach z toho, že přijdou o dobře placenou práci, je větší než jejich smysl pro čest. To je pro lidi tohoto druhu pojem zcela neznámý. Bůh s nimi, pokud jsou na tom tak špatně!

Přesto se domnívám, že vyhazov je stejně nemine. Poté, kdy Babiš v české politice skončí. Může si je vzít s sebou – na Slovensko nebo do Antarktidy. Až se tak stane, zažije česká žurnalistika masakr, jaký tady ještě nebyl. Normalizační čistky budou v porovnání s tím jen nevinná selanka.

Také A. Babiš dostal dne 4. 5. 2017 v pořadu „Interview“ na ČT24 příležitost vyjádřit se k těmto nahrávkám. Místo toho jako „kafemlejnek“ mlel pořád dokola ty své povídačky, které už beztak nikoho nezajímají. Vyčichlou kávu nikdo pít nebude. Konfrontaci s nahrávkami, o nichž tvrdí, že je nikdy neslyšel, sice předseda hnutí ANO 2011 ve zdraví přestál, není však jisté, jak se k této věci postaví jeho potencionální voliči.

Být na jeho místě, vzal bych pistoli a vpálil si kulku do hlavy. Ostuda (týká se to i lidí, kteří mají „z ostudy kabát“), která ho čeká a s níž chce údajně vyhrát volby, je příliš velká, než aby se jeho sen mohl vyplnit.

Po dnešním vystoupení v televizi je zřejmé, že Babiš v české politice skončil. Je to konec neslavný, ale lepší si nezasloužil. Megaskandál s odposlechy se stane počátkem politického a dost možná i ekonomického konce jednoho ambiciózního Slováka, který přecenil své schopnosti a uvěřil tomu, že Češi i celý svět padnou na zadek před jeho genialitou.

A světe, div se! Nikdo na zadek nepadl. Pouze padla kosa na kámen. Svět neustrnul v úžasu, jako tehdy, když v r. 1953 zemřel báťuška Stalin, a točí se dál. Babiš – Nebabiš.

Slovenského oligarchu, tohoto zázračně zbohatlého miliardáře, který ke svému bohatství přišel tak, že ani neví jak, čeká jen neslavný politický „funus“. (Dlouho plánovaná letní svatba už nebude mediálně zajímavá.) Na něm se sejde jen pár „pozůstalých“. Zoufalců, kteří uvěřili pohádce o tom, že by se někdo takový, jako je A. Babiš, mohl stát českým premiérem. Mohl, ale nestane. To, co Babiš v posledních dnech předvedl, znamená tečku za jeho politickou kariérou v České republice (nikoli v Česku). Nic víc k tomu není třeba dodávat. Věci jsou jasné.

Nedovedu si představit, že by takového politika a po tomto skandálu ještě někdo volil. Absurdní divadlo, jehož byl hlavním aktérem, skončilo. Navzdory tomu, že stále ještě žijeme v zemi absurdního dramatika, jsem přesvědčen o tom, že teď nás čeká jiná budoucnost – bez Babiše.

Na shledanou v lepších časech!

4. 5. 2017

PhDr. Rostislav Janošík

P. S.

S ohledem na dynamiku vývoje a na vážnost situace na naší politické scéně se dá zatčení a obvinění A. Babiše očekávat v řádu několika týdnů a rozpad hnutí ANO 2011 nejpozději do voleb. Čeká nás horké politické léto i podzim. Svou podivnou rolí v „řešení“ vládní krize si prezident M. Zeman fakticky sám rozhodl o svém nezvolení do této funkce.