Svobodné noviny na internetu

Motto: „Čestné občanství místo Těreškovové dostane od Hellera Bernd Posselt, představitel sudetských nacistů a miláček lidovců.“ (Názor čtenáře zvaného „Strýc Artuš“, PL 9. 5. 2022, 19:36:26)

I „mrtvá“ strana může udivit hloupostí svých politiků

To, co můžeme sledovat v posledních letech u lidovců, kteří v této chvíli představují již spolehlivě „mrtvou“ politickou stranu, by si zasloužilo minimálně pozornost psychiatrů. Za víc to doopravdy nestojí, protože tato partaj již nikoho nezajímá, voliči ji nevolí, a tudíž brzy zmizí v propadlišti dějin.

Navzdory tomu všemu můžeme přesto téměř denně sledovat nejrůznější mediální výkřiky malé skupinky bezvýznamných křiklounů z vedení KDU-ČSL, kteří by rádi upoutali válkou otupělou pozornost naší veřejnosti. Lži, podvody a křiváctví patřily a patří k trvalé výbavě těchto odpudivých politických kolaborantů, kteří v letech 1948-1989 ochotně posluhovali totalitně vládnoucím komunistům, až se z nich kouřilo. A pak – ze stranického sekretariátu rovnou do kostela: vyzpovídat se panu faráři (mnozí z nich byli agenty StB)…

Nejsem sám, kdo tvrdí, že politici lidovců představují tu nejsmradlavější žumpu, jakou v naší politice máme. Doufejme, že již letos na podzim dostane tento podvodnický Fialův „slepenec" u voleb takový výprask, že skončí nejen ve vládě, ale že potáhne i na Úřady práce.

Jednou z nových posil poslaneckého klubu této prohnilé partaje (= KDU-ČSL) je i středoškolský učitel Šimon HELLER (*1988), pocházející z Třebíče a působící v jižních Čechách. V minulosti dvakrát neúspěšně kandidoval do krajského zastupitelstva i do Poslanecké sněmovny. V obou případech uspěl až na potřetí. Další z mnoha neúspěšných, leč vytrvalých kandidátů na politická „koryta“.

Tento 34letý mladý muž, jehož oduševnělý obličej se na nás dívá z přiložené fotografie, se stal novou nadějí KDU-ČSL. Lidovci ho pokaždé nastrčí tam, kde potřebují mít svého zástupce, např. do bezpečnostního výboru PS, aby tam nemuseli posílat svého beznadějně profláknutého stranického šíbra J. Bartoška. Právě jemu dělá Š. Heller stranickou „sekretářku“. Stíhá všechno: učit ve škole i psát na počítači a vařit svému šéfovi kávu. Tak to „sekretářky“ dělají všude na světě.

Mladý lidovec (na té fotce vypadá jako opotřebovaný padesátník) Š. Heller se angažuje všude tam, kde se jedná o Rusko. A navrhuje i opatření, která jsou namířena proti M. Zemanovi. Nedávno požadoval např. to, aby byl zkrácen rozpočet Kanceláře prezidenta republiky. Hellerovou „parketou“ je jak probíhající válka na Ukrajině (včetně sankcí proti Rusku), tak i všechno to, co s Ruskem nějak souvisí. V tom se chová jako věrná „kopie“ senátora P. Fischera nebo staronového poslance za TOP 09 M. Ženíška.

Zdá se, že všechno v činnosti KDU-ČSL je nějak „synchronizováno“, jako by to bylo „na povel“. Jen co Hellerův stranický šéf, prostořeký traktorista z Rokytnice u Přerova, na nedávném sjezdu KDU-ČSL pohrozil ruskému prezidentu V. Putinovi, že si zaslouží dostat „přes držku“, osmělil se i sekretář jihočeského KV KDU-ČSL Š. Heller. Důvěrně mu říkám: „Bartoškova sekretářka“. V minulosti jsme tady měli již dvě podobné „sekretářky“: Pocheho (= T. Petříček) a Hamáčkovu (= J. Kulhánek).

Byl to právě Š. Heller, kdo před pár dny „oprášil“ svůj rok starý pokus s odebráním čestného občanství sovětské kosmonautce V. V. Těreškovové (*1936). Před rokem, když se o tom v Českých Budějovicích hlasovalo poprvé, přišli o své čestné občanství pouze čtyři komunističtí politici – bez sovětské kosmonautky: A. Zápotocký, V. Nosek, Z. Nejedlý a Z. Fierlinger. Tentokrát, při novém hlasování, které se odehrálo již dva měsíce po zahájení ruské agrese na Ukrajině, se to podařilo. K tomu dlužno dodat, že si to V. Těreškovová ve skutečnosti zavinila sama: i nadále totiž podporuje V. Putina – válka neválka.

─────

Filozof I. Sviták: „Tchoř nerozprašuje kolem sebe kolínskou…“

[Žijeme v zemi, v níž nám chybí osobnosti s tak širokým intelektuálním záběrem, jakým disponoval svého času levicový filozof I. Sviták (1923-1994). Urputné mlčení okolo jeho osoby jen potvrzuje, že jeho kritické analýzy našeho polistopadového vývoje ťaly do živého. Dovolil jsem si proto „vypůjčit“ jeden z jeho citátů z počátku 90. let 20. století. Jednalo se o stejně břitký (a zároveň smutný) humor, jakým se vyznačovala i závěrečná tvorba písničkáře K. Kryla.]

S tímto „statečným“, protiputinovským, činem se v médiích pochlubil jeden zastupitel Českých Budějovic za STAN. Ačkoliv se Š. Heller opakovaně prezentuje jako zarputilý bojovník proti V. Těreškovové, on sán nenašel odvahu, aby se se svým „úspěchem“ pochlubil. Čekal jsem, že se mnohem hlasitěji přihlásí o svůj podíl na tomto „triumfu“. Nakonec o tom napsal jen krátký příspěvek na svém blogu na serveru „Aktuálně.cz“. A protože ho za to nikdo nepochválil, musel se pochválit sám. Bez ohledu na to, že sebechvála smrdí…

Tentokrát udělám výjimku a pochválím ho já: Je dobře, Šimone, že ses nenechal pozvat do televize, kam se ti vedoucí „černoprdelníci“ neustále cpou, aby tam mohli pronášet svá „moudra“! (K nejvlezlejším patří – kromě předsedy strany, který to má jaksi v popisu práce – J. Bartošek a M. Výborný.) Zřejmě ti došlo, že by ses tím v očích veřejnosti jen zesměšnil. Každý by si nejspíš řekl: To se mu to „kope“ do té ruské kamarádky Putina, když je tak daleko od „Budějic“! Upřímně: Těreškovová sice kdysi byla v ČSSR, ale asi vůbec netuší, že nějací „Budějičáci“ po ní pojmenovali ulici ve svém městě.

[Jako kluk jsem zažil dobu, kdy letěl do vesmíru jak J. Gagarin (brněnský muzikant G. Brom tehdy složil písničku: „Dobrý den, majore Gagarine!“ (Žádný soudruh, ale major!), tak i V. Těreškovová. A pamatuji si i jejich návštěvu v ČSSR. Od té doby chtěl být každý druhý kluk kosmonautem. Ty jsi v té době byl ještě „na houbách“, a proto o tom nemůžeš nic vědět.]

─────

Český „koníček“: odstraňování soch a přejmenovávání ulic

Čestná občanství jsou zajímavým fenoménem naší politiky. Udělovala se za každého režimu a pokaždé s přihlédnutím k aktuální politické situaci. Proto dodnes existují města, kde je čestným občanem stále ještě A. Hitler nebo K. Henlein, ale i mnohý z komunistických funkcionářů z období před rokem 1989. Sochy Stalina stály v Šumperku a v Zábřehu na Moravě ještě v 80. letech 20. století. (Sám jsem je tam v té době viděl na vlastní oči.) Připomínám to proto, aby se na to nezapomnělo. Šumpersko a Bruntálsko patřily k regionům, odkud byli „odsunuti“ sudetští Němci (= nacisté) v letech 1945-46; na jimi uvolněné území probíhala následně dosídlovací akce z řad obyvatelstva z celé republiky – i ze Slovenska.

Česká republika si momentálně užívá toho, že v „závětří“ války na Ukrajině si to může vyřizovat s V. Putinem tím nejjednodušším způsobem: nikoli zbraněmi, ale pouhým přejmenováváním ulic a odstraňováním soch sovětských maršálů, ba i obyčejných („symbolických“) sovětských vojáků-osvoboditelů.

Pražští eurosvazáci v čele se Z. Hřibem to vzali „z jedné vody načisto“. Po odstranění sochy maršála I. Koněva v Bubenči nyní rozhodli o přejmenování hlavní žižkovské ulice po tomto osvoboditeli Prahy. V „Budějicích“ do zase „odskákala“ sovětská kosmonautka Těreškovová. Kdyby tam měli jiného sovětského soudruha, jistě i on by byl veřejně „popraven“ a cedule s jeho jménem by byla ostentativně stržena. To proto, aby byl splněn počet povinných „obětí“ současné, protiruské hysterie.

Jako historik jsem zvyklý dívat se na podobné ideologické kampaně s nadhledem i s velkou dávkou tolerance. Každý záchvat hysterie (nejen u žen) jednou pomine a život se zase vrátí k normálu. Známe to všichni. Také Ukrajinci se časem dočkají okamžiku, kdy válka na jejich území skončí a kdy i oni začnou sčítat škody a napravovat je.

Totéž čeká i naši zemi, třebaže se nás tato válka dotýká jen nepřímo: Probíhá za našimi „humny“ a my jen poskytujeme útočiště uprchlíkům z této těžce zkoušené země. Rovněž my budeme, až přijde ten správný čas, sčítat škody, které nás stálo toto Putinovo vojenské dobrodružství: jak materiální, tak i ty pomyslné – hlavně na pověsti národa a na jeho důvěryhodnosti. Bude to neradostná bilance.

─────

„Smrtelná“ diagnóza: schizofrenie a selektivní ztráta paměti!

Když jsem se na internetu dočetl o tom, že Š. Hellerovi se podařilo přesvědčit ostatní zastupitele Českých Budějovic, aby zbavili čestného občanství jmenovanou sovětskou kosmonautku, napadlo mě toto: Copak tento učitel neví, že jeho „rodná“ strana kolaborovala s KSČ v Národní frontě po dobu více než čtyřiceti let (1948-1989)? A nejen to: nese spoluvinu za všechny justiční vraždy jak politiků (H. Píka, M. Horáková, S. Broj), tak i římskokatolických kněží (V. Drbola, F. Pařil, J. Bula), ale i za vraždy a ubití při výsleších na StB (R. Sochorec, J. Toufar). Z toho se nedá jednoduše vyzpovídat u pana faráře v kostele! Copak to ten hoch nechápe?

Před několika dny v Poslanecké sněmovně se T. Okamura (SPD) obrátil na členy Fialovy vlády s tímto dotazem: „Jste natvrdlí?“ Bohužel – měl pravdu! Někteří z našich politiků se tak doopravdy chovají, protože nechápou, že za komunistickou minulost nese svůj díl odpovědnosti každý z nás. Někdo dokonce i za spoluúčast na těchto zločinech, z nichž většina zůstala nepotrestána.

Stejně tak dnešní politici lidovců nechápou, že není možné se tvářit, že jejich strana je čistá jako lilie a že Luxova KDU-ČSL nemá nic společného s předlistopadovou ČSL. Tato kontinuita je zřejmá a historicky nepřerušená! Lidovci by si měli nejdříve zamést před vlastním prahem a pak si nasypat popel na hlavu, nikoli nám předvádět to politické divadýlko, které momentálně hrají: ve vládě, v parlamentu i v médiích. Opravdu si straničtí funkcionáři KDU-ČSL myslí, že jsou všichni občané tak blbí, že si nikdo nic nepamatuje? Stačí zalistovat v novinách a v časopisech z doby před rokem 1989!

Já osobně proti Š. Hellerovi nic nemám. Pouze nechápu jeho chování a považuji to všechno okolo něho za nemístný úlet. Kdysi tento mladý muž pořádal „hon“ na jakousi učitelku kvůli tomu, že byla před rokem 1989 v KSČ. Tuší vůbec Š. Heller, kolik takových členů dodnes působí úplně všude – nejen ve školství? Pátral někdy po tom, kolik bývalých členů KSČ má dnes legitimaci KDU-ČSL, ODS, TOP 09 nebo STAN? Byl by to dlouhý seznam. Nějaká V. Těreškovová je proti tomu úplné nic!

─────

Budou jména J. Plojhara nebo J. Urválka „vyzmizíkována“?

Město České Budějovice má mnohem větší problém, než byla jedna ulice pojmenovaná po sovětské kosmonautce. Š. Heller a jeho „řídící důstojník“ to zřejmě pouze nedomysleli. Přikládám to tomu, že ani on, ani krajský tajemník KDU-ČSL J. Bartošek, jemuž dělá Heller „sekretářku“, nepocházejí z „Budějic“ (jako např. Vojta Falmer), jak tomuto městu říkají místní obyvatelé. Jsou to „náplavy“, jež sice využívají stranického sekretariátu v Českých Budějovicích, ale vztah k tomuto krajskému městu si nikdy nevytvořily.

To, co Š. Heller (coby prodloužená ruka nenávistného „studenoválečníka“ J. Bartoška) předvádí, je doopravdy komické, ba nedůstojné. Tak by se vysokoškolsky vzdělaný jedinec chovat neměl. Namísto divadýlka se sovětskou kosmonautkou doporučuji lidovcům, aby se vyrovnali s vlastní minulostí: s kolaborací s KSČ v Národní frontě v letech 1948-1989, jakož i s desítkami svých spolupracovníků StB, kteří sloužili totalitní moci před rokem 1989 až do roztrhání těla. Neměli by zapomínat ani na své vrcholné spolupracovníky s StB – předsedy strany R. Peteru a J. Bartončíka nebo ministra vnitra R. Sachera.

A protože České Budějovice mají docela dlouhou a bohatou minulost, která sahá až do dob „krále železného a zlatého“, nemůže nikoho překvapit, že toto město bylo rodištěm nebo působištěm mnoha osobností, osob i osůbek. Jen z historie poúnorové Národní fronty to byli hned dva předsedové stran: Alois Neumann (1901-1977), předseda Čs. strany socialistické (ČSS), působící v Českých Budějovicích již od r. 1931, starosta tohoto města (1937-39) a poválečný předseda Městského národního výboru (1946-48); pozdější předseda ČSS (1960-1968) a dlouholetý poslanec NS a ministr (1948-1968).

Tím druhým byl ThDr. Josef Plojhar (1902-1981), rodák z Českých Budějovic, který začínal svou kněžskou dráhu v tomto městě jako římskokatolický kaplan, ale i jako funkcionář ČSL; místopředseda ČSL (1948-1951), předseda ČSL (1951-1968). Jednalo se o známého prokomunistického kolaboranta, který byl současně ministrem zdravotnictví (1948-1968), jakož i předsedou Celostátního mírového výboru katolického duchovenstva („Pacem in terris“ ‒ podle názvu encykliky papeže Jana XXIII.). Plojhar byl podobně nastrčenou politickou figurkou, jako jsou dnes někteří lidovečtí ministři ve Fialově vládě. Jedinou jeho „předností“, kterou oceňovali i sovětští soudruzi (říkali mu: „ministr-pop“), byla konzumace alkoholu: ve spotřebě vodky prý s přehledem porážel i zkušené veterány z Velké vlastenecké války.

A když už jsme u těch „budějických“ rodáků: nesmíme zapomenout na jednoho z nejznámějších ‒ JUDr. Josefa Urválka (1910-1979). Jednalo se o předválečného soudce a poválečného prokurátora, jenž vstoupil do dějin naší justice jako fanatický komunistický „inkvizitor“. Jeho hysterické projevy, plné nenávisti a osobních útoků, jak to předvedl během soudních procesů s JUDr. M. Horákovou (1950) a R. Slánským (1952), zatím nikdo nepřekonal. Bartoškova a Jurečkova protiputinovská rétorika je jen „slabým čajíčkem“. Po formální stránce je to dokonce jen ubohoučký pokus o řečnický projev, který bych jako bývalý učitel češtiny a rétoriky hodnotil známkou „dostatečný“.

Proto se zeptám Š. Hellera: Co budete dělat, milý kolego, středoškolský pedagogu, s těmi rodáky, kteří jsou ostudou Českých Budějovic, např. s J. Plojharem či J. Urválkem? Kdyby měli v tomto městě sochu nebo aspoň pamětní desku, tak by se dala snadno odstranit. V tomto případě je to mnohem horší: bude totiž nutno jejich jméno „vyzmizíkovat“ v matrice narození! A to může být velký problém. Pokud se to Š. Hellerovi podaří, mohl by se znovu stát „miláčkem médií“, hlavně České televize, která „pase“ po všem, co nějak souvisí s komunistickým obdobím a s Ruskem. V opačném případě zůstane tento jihočeský poslanec jen „kašparem“, jenž bude všem lidem pro smích.

[O Š. Hellerovi jsem již v minulosti psal, a to v článku s názvem: Šimone Hellere, přestaň blbnout! (SN č. 5/2021, vloženo 11. 5. 2021, ZDE).]

─────

Co si čtenáři a voliči myslí o Š. Hellerovi?

Posuďte sami! Ani k tomu není potřeba žádného komentáře, protože ten si udělá každý čtenář sám:

● „Žasnu nad tím, jak lidovci podporovali u nás celou dobu komunisty v Národní frontě, měli spoustu agentů StB, dokonce i svého předsedu, a nyní jsou z nich komunistobijci.“ (Čtenářka „Kostelecká“, PL 9. 5. 2022, 18:20:43)

● „Tomu nebohému chlapci asi sedla maminka na hlavičku.“ (Čtenář „Podvedený“, PL 9. 5. 2022, 17:44:56)

● „Mě těší, že tato vodnatá hlava není radním v našem městě.“ (Čtenář „Optimus“, PL 9. 5. 2022, 20:33:13)

● „Hellere, jsi trapný ubožák a ještě k tomu lidovec. Brrr!“ (Čtenář „Valide“, PL 9. 5. 2022, 20:12:02)

● „Lidovce by měli zbavit občanství. Dát jim sežrat vlastní meducínu.“ (Čtenář „Modrobuřt“, PL 9. 5. 2022, 20:16:43)

● „Z toho Valentina neusne, že jí v nějaké zapadlé díře zvané České Budějovice sebrali čestné občanství.“ (Čtenář „Strýc Artuš“, PL 9. 5. 2022, 19:34:29)

[Část příspěvků označovala Š. H. za „Žida Hellera“. Správce webu tyto příspěvky následně smazal. Nechápu, proč se tento politik stydí za svůj původ, ani to, proč to některé zpravodajské weby o našich politicích tají. Žijeme přece v demokracii, kde žádná cenzura není, jak tvrdí premiér P. Fiala! Nebo že by to nebyla „demokracie“, ale jen „demogracie“? Kdoví?]

12. 5. 2022

‒ RJ ‒

Seznam vyobrazení:

1. Mgr. Šimon Heller (*1988), poslanec KDU-ČSL a jihočeský krajský zastupitel.

2. První sovětská kosmonautka Valentina Vladimirovna Těreškovová (*1936).