Svobodné noviny na internetu

Brzy tomu budou dva roky, kdy jsem na internetu na toto jméno narazil a napsal o něm článek. Ale protože ODS je strana bez jakékoli sebereflexe, moje kritika stekla po této straně jako po teflonu. Tehdy zastával student Dominik Kolder funkci asistenta poslaneckého klubu ODS a TOP 09 v Senátu PČR. Mezitím se pokusil uspět v parlamentních volbách 2025. Kandidátku vedl veleneúspěšný a beznadějně profláknutý Z. Stanjura. S tak „toxickou“ osobou byla tato strana odsouzena předem k totálnímu debaklu. Ten se taky dostavil.

Po krátké „pražské“ epizodě je mladý a nadějný politik ODS zpátky v Ostravě, odkud se do hlavního města vypravil. Možná mu kdosi slíbil, že udělá „kariéru“, z níž pak nebylo nic. Holt s tímto příjmením se mu to ještě dlouho nemůže podařit. Minimálně do doby, než všichni pamětníci roku 1968 nevymřou. Dnes zastává D. Kolder neméně důležitou funkci: je předsedou krajské buňky Mladé ODS v Moravskoslezském kraji. V někdejší baště KSČ před rokem 1989 a sociální demokracie po roce 1989 je stále co řešit. Objektem Kolderovy kritiky se momentálně staly „gaunerské praktiky hnutí ANO [2011]“.

Senátorka Miroslava Němcová (ODS), která v politice končí, jelikož na podzim letošního roku již nebude obhajovat svůj senátorský mandát, okomentovala pozoruhodnou aktivitu mladého politika ODS těmito slovy: „Když tomu velí estébák, nemůže to jinak vypadat.“ V případě této političky se spíše jedná o to, že obvyklou frází dává najevo svůj opovržlivý vztah k Babišově straně ANO 2011. Co se týká těch „estébáků“, našlo by se jich dost i v jiných stranách, Pražský hrad nevyjímaje: i „komunističtí rozvědčíci“ pod StB patřili. Řekl bych, že tato politička ani netuší, kdo D. Kolder je. Že ji ovšem nezarazilo příjmení Kolder, to už je na pováženou!

Zákulisní akce na Ostravsku, do nichž se namočila vládní strana ANO 2011 prostřednictvím svých politiků, totiž souvisí s nastávajícími volbami do Senátu i s těmi komunálními. Situaci popisuje redaktor Ján Pánik v článku s titulkem: Velí tomu estébák. Němcová podpořila mladého politika, který upozornil na gaunerské praktiky ANO (Forum24, 12. 6. 2026).

Kolder reaguje na „převrat“ na radnici ve Frýdku-Místku, kde zastupitelé ve středu 10. 6. 2026 odvolali primátora Petra Korče z tamního hnutí „Naše město Frýdek-Místek“. Opozici se to podařilo jen díky hlasům zastupitelů za ANO 2011, kteří jsou součástí vedení města. Korč své odvolání označil na „vendetu“, jelikož odmítl stáhnout svou kandidaturu do Senátu v podzimních volbách. Byl prý k tomu zhruba před týdnem vyzván prostřednictvím telefonátu z Babišovy strany v Praze, ale on neuposlechl. Místo Korče tam ANO 2011 prosazuje svou krajskou radní ‒ Šárku Šimoňákovou.

Podobně je tomu i s chováním starostky ostravského městského obvodu Poruba, Lucie Baránkové (ANO 2011), která údajně brání v účasti na veřejných akcích senátorovi Ondřeji Šimetkovi (nestraník za ODS). Jedná se o 55letého lékaře v oboru gynekologie a porodnictví, který je od r. 2020 senátorem za obvod č. 72 – Ostrava-město. Tím skutečným důvodem může být obyčejná závist: v r. 2024 byl totiž tento lékař zařazen do seznamu Forbes TOP 50 lékařů v České republice. Jak známo, v Čechách (na Moravě a ve Slezsku) se úspěch nikdy nikomu neodpouští.

Co k tomu říci? Podobných případů bychom našli napříč republikou všude dost. Zkrátka: slimáčků je hodně, ale kapustičky málo. V tom to nejspíš bude. Babišovo hnutí/stranu ANO 2011 dohnalo to, co se již v minulosti stávalo mnoha velkým a úspěšným stranám – včetně KSČ.

Čím větší byl jejich vliv v politice, o to víc lidí s podivnou minulosti (někdy i kriminální) se na takovou partaj dokázalo „nalepit“. KSČ se těchto kariéristů po desítky let obtížně zbavovala prostřednictvím nepopulárních čistek. Ta poslední proběhla v letech 1969/70, a to v souvislosti s pohovory a výměnou stranických legitimací po sovětské okupaci ze srpna 1968. (Kdo nesouhlasil s tzv. internacionální pomocí, byl ze strany nemilosrdně vyhozen.) Dnes žádná politická strana nemá odvahu čistky v takovém rozsahu provádět, třebaže by jí to prospělo. Co kdyby se nějakému „protekčnímu“ chlapečkovi či holčičce šláplo na kuří oko, že ano?

Je jistě dobře, že se mezi mladými politiky (lhostejno, ze které strany pocházejí) najde někdo, kdo pranýřuje politiky za jejich nepřijatelné chování. Má to ovšem jednu podmínku: dotyčný se nesmí jmenovat Kolder. To, že o soudruhu Drahomíru Kolderovi (1925-1972) dnes nevědí mladí lidé (včetně politiků ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL) zhola nic, mě nijak nepřekvapuje. Školy pro to dělají příliš málo a „veřejnoprávní“ Česká televize vůbec nic. Pak se nedivme!  Ani v rodinách se o minulosti nemluví. Kdoví proč?

Ostatně – u lidovců taky nikdo nikdy neslyšel jméno Josefa Plojhara. A jaký to byl uvědomělý soudruh, „rudý pop“, který úspěšně konkuroval sovětským soudruhům v pití alkoholu! Že však jméno Kolder nic neříká ani zkušené političce Miroslavě Němcové (ODS), která si nenechá ujít žádnou příležitost, aby zkritizovala minulý režim, Babiše i Putina, to je na pováženou. Zřejmě doopravdy nastal čas, aby i ona z politiky odešla na zasloužený odpočinek. Se ztrátou paměti se v politice fungovat nedá.

Když jsem před dvěma lety psal článek s titulkem Není Kolder jako Kolder, ani ve snu by mě nenapadlo, že se s tímto sebevědomým, leč trochu naivním mldencem ještě v médiích setkám. A stalo. Tchajwanec Miloš v Senátu PČR zapracoval, aby se tohoto příliš ambiciózního jmenovce soudruha D. Koldera zbavil. Byl vrácen zpátky na regionální úroveň politiky, kam jistě po zásluze patří. Chlapec nicméně nezahálí ani tam. Důkazem toho je jeho nejnovější aktivita, jež se zaměřila na politiky Babišova uskupení ANO 2011. „Antibabiš“ je totiž stále v kurzu, třebaže žádné výsledky nepřináší. Co naplat, když politici opozice nic jiného nedovedou?

Případ D. Koldera jen lépe nasvítil situaci na naší politické scéně. Čeští politici nejsou schopni reflektovat situaci a neuvědomují si, jak nebezpečné je, když nevědí nic o minulosti. Znovu jsem si to uvědomil, když ČT24 skoro týden co týden zve do svých diskusních pořadů někoho z „politiků minulosti“: vedle expremiéra M. Topolánka také bývalého ministra financí a školství v Klausových vládách z 90. let 20. století – Ivana Pilipa.

Zdá se, že tento politik, který kdysi začínal ve straně KDS (= Křesťansko-demokratická strana, reprezentovaná chartistou Václavem Bendou), má rovněž potíže s pamětí. Jinak by ho ani nenapadlo, aby se ukazoval na veřejnosti. Spolu s exministrem vnitra Janem Rumlem totiž právě on patřil k tzv. sarajevským atentátníkům, kteří stáli za svržením V. Klause z postu premiéra v r. 1997.

Paměť je sviňa, vážení přátelé! Zdá se, že některým politikům chybí nejen paměť, ale i pokora a stud, které by jim zabránily v tom, aby exhibovali před televizními kamerami. Nejnovější „přestřelka“ mezi P, Macinkou a některými našimi politiky (kvůli Macinkově gratulaci D. Trumpovi k jeho 80. narozeninám) to opět potvrdila.

Mezi těmi, kdo se ozvali, byl i Ivan Pilip. Rovněž on se pohoršoval nad tím, že Macinka použil oficiální web svého ministerstva k této gratulaci. Ministr zahraničí na jeho námitku odpověděl toto: „To ale nyní je zahraniční politika státu, s. Pilipe. K dobrému vychování patří poblahopřát k narozeninám prezidentovi naší nejdůležitější spojenecké země. Pokud USA za spojence nepovažujete, račte si laskavě zvyknout, že to tak prostě je, a jděte si poplakat na ruskou ambasádu.“ (Síť X, 14. 6. 2026, 13:07)

Oslovení „soudruh“ ani zmínka o ruské ambasádě se pochopitelně Pilipovi nelíbily. Nicméně se zdá, že Macinka má o Pilipově předlistopadové minulosti více informací než já. Jak známo, jenom děti z komunistických rodin nebo z dobře prověřeného prostředí mohly studovat před rokem 1989 na západních univerzitách: Pilip studoval ve Španělsku, kdežto jeho vládní kolega, exministr V. Dlouhý, zase v Belgii.

V porovnání s těmito politickými „matadory“ je příběh Dominika Koldera vlastně „osvěžující“. Kam ho strana postavila, tam je. Podobně se vyjádřil po volbách z října 2025 i Marek Benda, šéf poslanců ODS. Přesto mám podezření, že Dominik vůbec nepochopil, proč nemůže zůstat v politice. Zřejmě ani nikdo z jeho okolí mu to nedokázal vysvětit. Je to totiž především proto, že lidé přestávají komunikovat napříč generacemi. Tím se stává, že potřebné informace se nedostávají k těm, kteří by je měli mít. To platí i v případě D. Koldera.

Kdyby mu někdo vysvětlil, že jeho jmenovec (nebo možná příbuzný) Drahomír Kolder podepsal tzv. zvací dopis ze srpna 1968, snad by mu došlo, že s tím  se v politice doživotně uspět nedá. Dominik Kolder naštěstí studuje na vysoké škole, a tak si jistě časem odpovídající povolání najde. Co kdyby to zkusil v České televizi? Moc by mě zajímalo, jak by ti „kádrováci“ z Kavčích hor v čele s J. Železným na jeho žádost o zaměstnání reagovali. Mohl by tam dělat nového moderátora večerní zpravodajské relace „Události“. Řezníčkovi a Kubalovi natruc!

Doporučuji čtenářům oživit si „kauzu Kolder“ v článku, který byl publikován v roce 2024 pod titulkem: Není Kolder jako Kolder (SN č. 7/2024, vloženo 21. 7. 2024). V něm je zveřejněna i fotografie, na níž má Kolder tričko s tímto nápisem: „Spolu dáme sbohem komunistům.“ Zda v tomto úsilí uspěl, není známo, ale podle toho, že KSČM má teprve pár dní nového předsedu (= R. Rouna), to zřejmě nedopadlo podle plánu. Snad se Dominikovi podaří aspoň to jeho tažení proti politikům ANO 2011. V Praze by to mohlo dopadnout dobře, ale se jménem „Kolder“ na Ostravsku? No, nevím, nevím…

15. 6. 2026

‒ RJ ‒

─────

Odkaz na článek o D. Kolderovi z roku 2024:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-7-2024/neni-kolder-jako-kolder---.html

Pro mladší čtenáře: Na fotografii vlevo je soudruh Drahomír Kolder. Vpravo je tzv. zvací dopis ze srpna 1968. Kolderův podpis je na druhé stránce dopisu – druhý shora.