Svobodné noviny na internetu

Kdyby v dobách mých žurnalistických začátků, někdy před 30-35 lety, kdokoliv škodolibě zmínil jméno bývalého ředitele ČST Jana Zelenky, musel bych se rázně ohradit. I „osmašedesátníci“, kteří se po r. 1989 dostali do vedoucích pozic nástupkyně totalitní televize na Kavčích horách, byli demokratičtější, než jsou ti nesmiřitelní neostalinisté (s maskou „liberálních demokratů“), co tam vidíme dnes. Úporná snaha „vyhrát“ spor o televizní poplatky (přesněji: o jejich zachování pro blahobytný život tří tisícovek „lehkoživků“, přisátých na cecík České televize) se kvůli těmto nedemokratům, kteří nerespektují výsledky svobodných voleb z října 2025 a otevřeně hájí za peníze koncesionářů postoje poražené opozice, začíná měnit v politický kabaret.

Ti politici, kteří prohráli volby, se navzdory výsledkům hlasování občanů chovají, jako by je vyhráli oni. Přesto nám nemají co nabídnout. Kvůli své neschopnosti a nepřipravenosti na vládnutí volby již jednou prohráli. Ani po půl roce jejich mozek nebyl schopen tuto skutečnost „zpracovat“. Tito duševní „mrzáci“ se přesto rozhodli, že po zbytek volebního období budou jen dělat „bengály“, obstruovat jednání PS a čekat na okamžik, kdy to občany přestane bavit a kdy vyjdou do ulic. Byl by to zároveň konec jejich nadějí, že by ještě někdy mohli v příštích volbách obstát. Nemohli, protože na to nemají.

Také já jsem očekával, že v souvislosti s ohlášenou stávkou pracovníků ČT a ČRo se my, televizní a rozhlasoví diváci a posluchači, dočkáme jisté sebereflexe těch, kterým Babišova vláda hodlá odebrat část jejich příjmů z koncesionářských poplatků. Ty Fialova koalice na poslední chvíli před volbami zvýšila tak, aby k jejich placení přinutila i ty občany, kteří těchto služeb nevyužívají. To již nemá s demokracií nic společného, ale jedná se o docela obyčejnou svévoli těchto dvou institucí, kterým stát pomáhá k ještě větším ziskům.

Místo toho, aby si zástupci těchto tzv. veřejnoprávních médií sedli s vládou a dalšími zainteresovanými lidmi k jednacímu stolu a aby se na nějakém rozumném řešení dohodli, vyhlásily ČT a ČRo na pondělí 22. 6. 2026 stávku. Oblékli se do černého, jako by končila demokracie a začínala vláda nicoty. Pouze tím přilili olej do ohně. Nic se nevyřešilo a zřejmě ani nevyřeší. Tam, kde chybí ochota ke kompromisu, žádného výsledku dosáhnout nelze.

Tento poměrně dlouhý úvod jsem považoval za nutný k tomu, abych mohl konstatovat následující: Pracovníkům ČT a ČRo nešlo a nejde o vyřešení problému, nýbrž naopak o jeho eskalaci a vyvolávání neklidu ve společnosti. Přitom se jedná o záležitost víceméně malichernou, ba nepodstatnou pro fungování tohoto státu. Ač by se to podle titulků novin a televizí mohlo zdát nepravdivé, není tomu tak. Babišova vláda za šest měsíců prokázala nejen to, že umí vládnout, ale i to, že zvládá provádět všechna potřebná opatření, jak je aktuální vývoj přináší. Jedná se o typickou „údržbářkou“ vládu, od níž sice žádné zázraky čekat nemůžeme, ale na druhé straně se nemusíme bát, že by nás přivedla do pasti, z níž není cesty ven. U Fialovy vlády tomu bylo přesně naopak. Ta skončila v pravý čas, protože jinak bychom se dostali na pokraj zkázy.

A protože zaměstnanci ČT po celou dobu jen posluhovali „fialovcům“, nemohou se smířit s tím, že o jejich „služby“ nová vláda nestojí. Babiš tuto televizi dokonce ostentativně ignoruje a dává přednost ostatním médiím či jiným formám komunikace s veřejnosti i s členskou základnou svého hnutí/strany ANO 2011. Proto se nedivme, že hned po výstražné stávce na Kavčích horách se scházejí zástupci obou těchto „veřejnoprávních médií“ s prezidentem republiky. To on tady rozdmýchává nepokoje a snaží se rozeštvávat společnost. Netřeba se bát: občanská válka z toho sotva bude, i když válečný štváč z Hradu by to přivítal.

Horečná aktivita P. Pavla souvisí nikoli se summitem NATO, ale s přípravami na prezidentské volby. V nich je jeho šance na zvolení minimální. Mnoha našim občanům, kteří tohoto lháře a podvodníka, jenž zatajil voličům svou temnou komunistickou minulost a dokázal o ní mlžit dlouhé měsíce, se mezitím otevřely oči, aby pochopili, že je kdosi obelhal. Příště už tohoto „profláknutého“ lampasáka nikdo volit nebude. On to dobře ví, a proto dělá okolo své osoby rozruch, aby si mohl připravit půdu k „taktickému ústupu“ (po vzoru A. Hitlera).

Ten, kdo čekal, že pracovníci ČT přijdou k rozumu, přestanou vyhrožovat a brát si diváky a občany jako rukojmí, musí být zklamán. „Presstituti“ z Kavčích hor se zachovali přesně tak, jak je k tomu vychovávali jejich duchovní otcové: Uvěřili např. Schwarzenbergovi, že televize je jejich. Samozřejmě – není! Jsou jen dobře placenými zaměstnanci koncesionářů, a to do té doby, než dojde k uzavření „nové společenské smlouvy“.

Neschopnost současného vedení ČT se mimo jiné projevila jak v neochotě jednat se zástupci vlády, tak i v ochotě hledat útočiště u prezidenta republiky. Tomu sice ČT slouží až do roztrhání těla, ale nebude jí to nic platné. O jejím osudu nebude rozhodovat on, ale vláda. Babiš se dopustil kardinálního omylu. Měl bezprostředně po vyslovení důvěry své vládě ČT i ČRo zrušit a vytvořit jejich mnohem úspornější náhradu. Mohl se tak vyhnout všem těmto komplikacím. Svým vyčkáváním a otálením nic nezískal. Pouze ztratil čas i velkou část důvěry svých voličů.

A protože na vině je nejen neústupnost České televize, nýbrž i vyčkávání ze strany A. Babiše, dožili jsme se událostí, které nemohu nezmínit. Psali už o tom jiní novináři. Přesto nemohu mlčet k tomu, co si ve dnech okolo televizní stávky zaměstnanci ČT dovolili. Já sám jsem to na vlastní oči neviděl, ale dodatečně jsem měl možnost to zhlédnout na videu. Tou nejskandálnější záležitostí byl „husarský kousek“, k němuž se kdosi z ČT odhodlal. Jistě poté, kdy k tomu dostal příslušný pokyn.

Všichni tito zainteresovaní jedinci by měli být na hodinu vyhozeni a měli by skončit „u lopaty“ (doslova). Osobně se pak půjdu přesvědčit o tom, že u té lopaty skončili. Nic jiného si do konce života nezaslouží. Je to totiž mnohem horší „vlastizrádný“ kousek, než nám ta politicky poplatná partička z ČT předvedla při loňském novoročním projevu P. Pavla. (U stožáru, na němž vlála ukrajinská vlajka.) Za to by ve skutečném právním státě skončili po zásluze na popravišti.

Možná se vám zdá, že přeháním, ale opak je pravdou. ČT zašla ve svém protinárodním, vlastizrádném působení až tak daleko, že se neštítí ničeho. Jakákoliv hanebnost je jim málo. Předvedli nám to ostatně i v sobotu dne 20. 6. 2026 během mistrovství světa v hokejbalu v Ostravě, a to před zahájením zápasu mezi Finskem a Českem. Poté, kdy moderátor pronesl tato slova („Je mi ctí dnes už podruhé přivítat pana Jaromíra Nohavicu, který…“), došlo k přerušení přenosu a místo toho se kdosi pokusil odvysílat (naprosto amatérsky) něco, s čím se vůbec nepočítalo. Šlo pouze o to nějak vyplnit čas, aby nezazněla z úst tohoto písničkáře naše národní hymna.

To je skandál tak obrovský, že nemá v celé naší novodobé historii obdoby. Je to jasná politická provokace, po níž musí padat hlavy. Jinak se s tím vypořádat nelze. Kromě H. Chudárka a celého vedení by měli skončit u lopaty všichni, kdo se k tomu propůjčili. Samozřejmě: v prvé řadě M. Kubal, P. Mrzena a F. Lutonský, kteří rovněž „tajtrlíkovali“ u zmíněného vysílání novoročního projevu P. Pavla. To jsou ti největší „zemští škůdci“, kteří by byli ve středověku pověšeni na nejbližším stromě.

Když jsem se dnes (25. 6. 2026) krátce díval na zpravodajství (moderátorka K. Švédová), nic nenasvědčovalo tomu, že by byla ČT v tak velkém rozvalu, v němž se doopravdy nachází. Možná ti nešťastníci, kteří tam pomáhají vytvářet tu bezstarostnou atmosféru, ani netuší, jakému zlu slouží. To poznají tehdy, až tato televize po zásluze skončí. Nebude to již dlouho trvat. Konec se blíží. Na druhé straně se vedení ČT snaží, aby to navenek vypadalo tak, že tam všechno dobře funguje. Pouze drobná přeřeknutí (a že jich každý den je velké množství) a zadrhávání v řeči prozrazuji velkou nervozitu, jaká v ČT panuje.

Dnes jsem si přečetl i článek J. Paroubka o „kvákání“ údajného politologa D. Kroupy v dopoledním vysílání na ČT24 o rozhodnutí Ústavního soudu, které se týkalo cesty P. Pavla do Ankary. Musel jsem se smát. Také proto, že tento bývalý politik ČSSD dal svému textu přiléhavý titulek: Demokracie a svoboda v podání České televize (Vaševěc.cz, 24. 6. 2026, 14:08). Paroubek uhodil hřebík na hlavičku: v této televizi doopravdy nejde ani o demokracii, ani o svobodu. Již dlouho ne.

Nejen TGM, ale i V. Havel a další účastníci „sametové revoluce“ z roku 1989 by se divili, co dnes ta Fialova a Pavlova partička považuje za svobodu a demokracii. Za těmito hodnotami jsme se po listopadu 1989 nadšeně a poněkud naivně vydali, aniž jsme tušili, co nás čeká. Výsledkem je fašizující se Evropa v čele s politiky EU z Bruselu, jakož i jim sloužící čeští „náckové“ z bývalé Fialovy koalice. Exprezidenti ČSR T. G. Masaryk a E. Beneš by na to jen nevěřícně zírali. Až tak daleko jsme to s tou naší demokracií přivedli…

Vyzývám H. Chudárka a celé současné vedení České televize, aby okamžitě rezignovali na své funkce! Po skandálu s cenzurou J. Nohavici ze soboty 20. 6. 2026 tam nemají co pohledávat. Vláda by měla televizi neprodleně pozastavit činnost a připravit podklady pro její zrušení.

25. 6. 2026

‒ RJ ‒

Odkazy na články k tomuto tématu:

https://www.forum24.cz/hruza-cenzura-sok-nechte-zpivat-nohavicu-ustrihli-ho-a-my-vam-prozradime-proc

https://denik.to/je-mi-cti-privitat-jaromira-nohavicu-ktery-aneb-jak-ceska-televize-opet-cenzuruje/

https://vasevec.info/komentare/demokracie-svoboda-v-podani-ceske-televize