R. Holiš není I. Vondrák – a naopak!
Je to prosté a patří to ke koloritu naší polistopadové politiky. Někdo to dělá proto, aby dokázal těm druhým, že na to má, kdežto jiný zase proto, že každá korunka navíc k pravidelnému měsíčnímu platu se počítá. „Nenažranost“ našich politiků je světoznámá. Hledat u nás ty, kteří pracují pro svůj národ dnem i nocí nezištně, zdarma, to by bylo vcelku marné úsilí.
Po roce 1989 se totiž z naší politiky stal „byznys“. Dokonce „tvrdý“ a nesmlouvavý, kde se jen „břídilové“ spokojí s platem v řádu desítek tisíc Kč. Ti obratnější si dokážou „přilepšit“ o statisíce „bokem“ – bez daně. Doba mecenášů a altruistů je nenávratně pryč. Máme tu naopak éru politických „vyžírek“, nejrůznějších „trafikantů“ a osob přisátých na státní kasu, jakož i všelijakých čekatelů na kýmsi slíbená „koryta“ a „korýtka“. Já k tomu ještě dodám: také na žlaby a krmítka pro nenasytné „ptáčky“ – politické zpěváčky.
Ze všech stran nám to nejlépe předvádí ČSSD, ale v tomto směru nezahálejí ani další politické strany a hnutí. Také já jsem byl na konci roku 1989 trochu naivní, když jsem uvěřil povídačkám o tom, kterak noví mocní hodlají u nás obnovovat prvorepublikou svobodu a demokracii. Jako historik jsem dobře věděl, že není na co navazovat, protože malé české poměry v politice nabízely jen nejrůznější aféry a skandály a politikaření stran, které držel pevně na uzdě „tatíček TGM“. Kdyby jeho nebylo, dopadlo by to nejspíš podobně, jak to můžeme sledovat v těchto dnech.
Možná si řeknete: Proč tolik vzletných slov pro docela banální situaci v tom našem „zaprděném Česku“? Před časem jsem v jednom článku psal o tom, že schopnosti politika nejlépe odhalí čas. Stačí ho na chvíli pustit k práci a počkat si na výsledek. Čas totiž nejlépe prověří jak kvality člověka, tak i pravdu. Někdy to trvá poněkud dlouho, ale pravda vždycky vyplave na povrch jako olej na hladinu vody. To platí od nepaměti.
Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, vývoj z posledních týdnů nám nabídl unikátní srovnání výsledků práce dvou politiků Babišova hnutí/strany „ANO 2011“: Na jedné straně je tady ambiciózní, i když ne zrovna nejmladší politik původem z akademického prostředí ze složitého regionu Ostravska, moravskoslezský hejtman a současně i poslanec za zmíněnou vládní stranu – prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (*1959). Na straně druhé je to o generaci mladší příslušník tzv. Husákových dětí – zlínský hejtman Ing. Radim Holiš (*1975).
Co mají ti dva společného? Oba sedí jedním zadkem na dvou židlích, což mám všem politikům za zlé, byť by se jednalo „jen“ o post poslance PS PČR a člena obecního zastupitelstva v Horní Dolní. Jsem totiž přesvědčen o tom, že nelze zodpovědně vykonávat dvě funkce, aniž by dotyčný politik tu jednu nešidil na úkor té druhé.
V případě R. Holiše, jenž převzal funkci po kontroverzním J. Čunkovi (KDU-ČSL), narážíme hned na dva problémy. Holiš nastoupil do úřadu zlínského hejtmana s očekáváním, že dá do pořádku všechny resty po svém předchůdci. To se mu podařilo jen částečně. Vinou krajských zastupitelů za ANO 2011 (z minulého funkčního období) bylo totiž také jejich nečinností „zaděláno“ na mnoho budoucích problémů.
O těch, zdá se, dosavadní starosta Rožnova pod Radhoštěm, R. Holiš, neměl ani tušení. Navíc byl do čela kandidátky ANO 2011 postaven narychlo, těsně před krajskými volbami. To, že nakonec vyhrál, byla do jisté míry národa. Dosavadní lidovecký hejtman J. Čunek měl lepší výchozí pozici, ale obklopil se slabým „mančaftem“, se kterým se vyhrát nedalo. (S okoukanými „ksichty“ neudělá štěstí žádná strana: stačí se podívat na to, jak si momentálně vede např. KSČM nebo ČSSD.)
Zprávy o těchto dvou politicích Babišova ANO 2011, které se v posledních týdnech otřásá v základech kvůli různým skandálům, se na první pohled jeví jako dva zcela odlišné příběhy. U I. Vondráka již víme, že se nechal A. Babišem přesvědčit o tom, že má smysl pokračovat v angažmá pro tuto vládní formaci, kterou mnozí politici a komentátoři dopředu odepisují, protože oligarchovy „akcie“ prudce klesají. (Teď už zase jdou nahoru.)
Vondrákovi se podařilo dosáhnout toho, co zatím nedokázal žádný z Babišových nominantů: L. Okleštěk i B. Šimek vyklidili po krajských volbách své pozice úplně bez boje – jako obyčejní kapitulanti. Naproti tomu R. Holiš překvapivě zvítězil v silně religiózním Zlínském kraji, což je příslib toho, že by to tentokrát mohlo fungovat lépe než s těmi Čunkovými fantasmagorickými plány na novou nemocnici ve Zlíně-Malenovicích.
Bohužel – ani tady nedokázal být R. Holiš důsledný. Dopustil se mnoha začátečnických chyb. Tou hlavní bylo to, že si ponechal vedle funkce hejtmana také post starosty Rožnova pod Radhoštěm. V tak velkém městě, jako je Zlín, je zapotřebí být denně, ve dne v noci, nikoli tam dojíždět na pár hodin a vracet se navečer k rodině. Ostatní chyby se na to dále jen „nabalovaly“. Co se týká sestavování krajské koalice, zcela fatální chybou bylo pověření nezkušené zastupitelky „Pirátů“ H. Ančincové funkcí 1. zástupkyně hejtmana. Neexistoval pro to žádný důvod: volební zisk „Pirátů“ nebyl o mnoho větší, než tomu bylo u ostatních stran.
Hejtman R. Holiš se ovšem důsledně nevyrovnal ani s dalšími problémy Zlínského kraje, které zdědil po svém předchůdci – J. Čunkovi (KDU-ČSL). Schizofrenní stanovisko krajské koalice v otázce otravy řeky Bečvy v oblasti Valašského Meziříčí spočívalo např. v tom, že „pirátka“ H. Ančincová, která má na starosti agendu ochrany životního prostředí, na jedné straně měla „držet linii“ koalice ANO 2011 a spol., na straně druhé se přesto zúčastnila protestních akcí nespokojených občanů – jako jedna z demonstrujících. To vše v situaci, kdy údajným viníkem této otravy měla být jistá firma z Rožnova pod Radhoštěm. Města, v němž vykonává funkci starosty „na vedlejšák“ R. Holiš. To není jen bezprecedentní projev nepochopitelné politické schizofrenie ze strany Krajského úřadu ve Zlíně, ale doslova Kocourkov. Jen hejtman R. Holiš to zřejmě nechápe!
Proto se nelze divit tomu, že podle posledního průzkumu oblíbenosti hejtmanů se právě R. Holiš umístil na posledním místě ze všech 14 hejtmanů (včetně pražského primátora). Před ním se ocitl dlouhodobě neoblíbený „přivandrovalec“ ze Zlínského kraje Z. Hřib (pochází ze Slavičína), který je zatím nejneschopnějším primátorem hlavního města, jakého za posledních 40 let pamatuji. I ti komunisté před rokem 1989 na tom byli líp!
Holišovo umístění na „chvostu“ mezi hejtmany není náhoda, nýbrž zákonitý důsledek jeho nesprávného přístupu k vykonávané funkci. Tento nový hejtman nejenže nevyřešil problémy s Čunkovým nerealizovaným projektem zlínské nemocnice, ale nebyl schopen ani vyvodit důsledky z nesprávného postupu při řešení boje proti „covidu-19“. V době, kdy se nemocnice ve Zlínském kraji měly připravovat na druhou vlnu nákazy, ředitel nemocnice v Uherském Hradišti MUDr. P. Sládek se věnoval kampani před volbami do Senátu PČR.
Totéž se týkalo i lidovce J. Čunka, jenž obhajoval post hejtmana, jakož i jeho „koně“ v čele zlínské nemocnice – R. Maráčka. O zcela nečinných starostech Uherského Hradiště, S. Blahovi, a Starého Města u Uherského Hradiště, J. Bazalovi, který kandidoval do Senátu za KDU-ČSL, ani nemluvě. [O tom viz článek: Kvůli volbám byly ohroženy životy občanů (SN č. 12/2020, vloženo 3. 12. 2020, ZDE).]
Holiš se rozhodl opakované selhání ve zvládání pandemie ve Zlínském kraji vyřešit ryze účelově: odvolal sice R. Maráčka, protože to byl Čunkův člověk, avšak současně potvrdil ve funkci P. Sládka (ODS) v nemocnici v Uh. Hradišti. To, k čemu došlo, není jen ukázková politická schizofrenie, ale doslova zločin ve vztahu k občanům! Ředitel P. Sládek se zachránil jen díky tomu, že si to R. Holiš nechce rozházet s ODS, což by měl být příští koaliční partner ANO 2011 po podzimních volbách. Tak to alespoň štěbetají všichni vrabci na střechách ve Zlínském kraji. A nejen tam.
Kdo pamatuje éru nedávno zesnulé zlínské senátorky a pozdější primátorky I. Ondrové, ten jistě tuší, oč tu jde. Období vlády ODS a posléze „opoziční smlouvy“ mezi ODS a ČSSD ve Zlíně (a nejen tady) zůstává kdesi hluboko v povědomí místních politiků. Patří k tomu, nač není radno zapomínat. Rovněž já musím uznat, že tehdy to fungovalo docela dobře. Na krajské úrovni dokonce tak dobře, že si L. Lukáš (ODS) a S. Mišák (ČSSD) „prohodili“ funkce – jako kdysi V. Putin a D. Medveděvem v Rusku. K tomu jen dodávám: Také v Holišově krajské radě jsou zástupci ODS a ČSSD nepostradatelní. Bez nich by to tam asi vůbec nefungovalo. Není to jen můj dojem, ale v tomto duchu se o tom mluví i mezi občany Zlínského kraje.
A jako „třešničku“ na dortu nemohu nezmínit jednu informaci ze dne 23. 6. 2021. Babišův deník MF Dnes informuje o tom, že městská koalice v Rožnově pod Radhoštěm, se začíná drolit: lidé jsou nespokojení s tím, že R. Holiš nestíhá vykonávat obě funkce souběžně. Holt – není to I. Vondrák! Holiš doplácí na to, že nedodržel slib a nepřenechal funkci starosty tohoto města někomu jinému. Starostou města zůstal a pouze přesunul část pravomocí na nového místostarostu J. Melchera. Nakonec to dopadne tak, že bude vyhnán z obou těchto postů. Má k tomu již spolehlivě nakročeno.
Osobně jsem R. Holiše od začátku jeho angažmá v čele Zlínského kraje považoval za slabého „náhradníka“: všichni jeho předchůdci byli lepší než on. Dokonce i mnou často kritizovaný J. Čunek, třebaže také on seděl na „dvou židlích“: byl hejtmanem a zároveň senátorem. V tomto případě to tolik nevadilo. Senát PČR je totiž natolik nevýznamná instituce, že o „senátorovi“ J. Čunkovi věděl málokdo. Daleko víc se tento lidovecký politik v Senátu zviditelňuje nyní, poté, kdy opustil post hejtmana. Nedávno si dokonce postěžoval v médiích na to, že mu nebylo (v rámci genderové vyváženosti) dovoleno, aby promluvil při návštěvě běloruské politické aktivistky S. Cichanouské, o níž naše mainstreamová média hovoří jako o příští prezidentce Běloruska.
Zkrátka: Babišův politický „favorit“ R. Holiš zatím neuspěl. Půl roku od konání krajských voleb je to zřejmé nejen mně. Začíná se o tom otevřeně hovořit a psát i ve Zlínském kraji. Ke mně se informace o Holišově rozpačitém působení ve funkci hejtmana dostaly již někdy v únoru letošního roku. Další měsíce tuto chmurnou předpověď jen potvrdily. Holiš jde od neúspěchu k neúspěchu. To bude mít za následek, že ani Babišovo uskupení příliš „nezaboduje“ v podzimních volbách.
Část viny za to ovšem nese i samotný A. Babiš: měl z kandidátky vyhodit všechny ty, kteří v Čunkově zastupitelstvu nedělali čtyři roky skoro nic. Netýkalo se jen P. Pustějovského, ale i většiny poslanců ze Zlínského kraje, kteří byli současně i krajskými zastupiteli. I v tomto případě platilo: nelze sedět jedním zadkem na více židlích. Ale „filozofie“ některých politiků je úplně jiná: korunka ke korunce a hned je z toho pár melounů…
Jisté je pouze jediné: Babiš neumí vybírat své „kádry“, jak to uměli soudruzi z Gottwaldova. Měl se zeptat Lojzy Indry, jak se to má správně dělat a nepohrdnout ani radami legendárního předsedy JZD Slušovice – Ing. F. Čuby, někdejšího krajského zastupitele ve Zlíně za Zemanovu Stranu práv občanů. Proto prorokovat budoucnost současného hejtmana R. Holiše raději nebudu. Podle mého názoru měl již dávno skončit. Neosvědčil se, a proto „z hrušky dolů“! Horší je však to, že ze současné krajské koalice nelze navrhnout žádnou odpovídající náhradu. Kde nic není, tam ani čert nebere!
Chtělo by to nové volby – spolu s těmi parlamentními. Hrozí totiž to, že stávající krajská koalice bude dál nečinně přešlapovat na místě a bude se snažit nepozorovaně doklopýtat až k dalším volbám ‒ bez viditelných výsledků. Zlínský kraj by tím ztratil tři roky, během nichž by se dalo udělat mnoho užitečné práce pro občany tohoto regionu. Nejsem si však jist tím, zda „úředník“ R. Holiš, původní profesí „stavař“, bude schopen splnit aspoň polovinu toho, co jeho koalice voličům slíbila. Vidím to tak stěží na třicet procent. A to je žalostně málo.
25. 6. 2021
‒ RJ ‒
