Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mariánské Lázně ‒ František Růžička

19. 8. 2019

Dovolím si předpokládat, že i milovníci povalování se na teplých plážích u moře, stejně jako nadšenci vysokohorské turistiky či obdivovatelé vykopávek a jiných historických památek, uznávají krásu našich lázeňských měst. A nejen krásu, ale především blahodárný vliv, které mají díky léčebným procedurám, minerálním pramenům a ostatně samotnému pobytu v malebných koutech našich lázeňských míst. Prospívá to nejen unaveným svalům, ale i posmutnělým dušičkám.

Vedle Karlových Varů a Františkových Lázní patří ke stejně známým v západních Čechách také Mariánské Lázně. Lze o nich říci, že tyto světoznámé lázně jsou skutečným architektonickým skvostem, protože byly založeny podle přesného plánu a nebyly narušeny pozdějšími přestavbami. Město s typickými lázeňskými domy, hotely a kolonádami si podmanily nejen anglického krále, ale i mnoho dalších významných osobností. Připomeňme alespoň některé: T. G. Masaryk, E. Destinová, A. Dvořák, J. Neruda, F. Kafka, J. Seifert. T. A. Edison, V. B. Třebízský… Právě anglický král Eduard VII., zmíněný v jiném článku, zde byl devětkrát. Tehdejší korunované hlavy přijížděly od vlaku kočárem. Ale v té době zde již sloužila tramvajová trať. Můžeme dodat, že ta současná trolejbusová je nejen čistá, ale co do platby jízdného velice jednoduchá. Při nástupu předními dveřmi vhodíte příslušný obnos a obdržíte jízdenku. Bez zbytečných diskusí a revizorů ani netřeba.

Podle pověsti vzniklo pojmenování města od obrázku Panny Marie, objeveného u jednoho ze tří pramenů, který tam zavěsil voják vracející se z války. Děkoval tak Boží matce za přežití. Dle jiného zdroje: od názvu Mariin pramen (r. 1755) podle císařovny Marie Terezie. Největší zásluhu na založení a rozvoj lázní mají opat tepelského kláštera Karel Kašpar Reitenberger a klášterní lékař Jan Josef Nehr, a to postavením prvního zděného lázeňského domu u Křížového pramene v letech 1805-7. Dodejme ještě, že také císař rakousko-uherský, když lázně roku 1865 povýšil na město.

Mariánskolázeňská Kolonáda Maxima Gorkého je jedna z nejhezčích staveb tohoto druhu nejen u nás. Svou délkou 180 metrů patří k nejdelším v Čechách. Bronzové reliéfy na stěnách vytvořil Antonín Kuchař, nástropní fresky Josef Vyleťal. Tato novobarokně-secesní litinová stavba je ukázkou typické lázeňské architektury z roku 1888-89. Byla postavena podle projektu vídeňských architektů Miksche a Niedzielského. K její rekonstrukci došlo v 70. a 80. letech minulého století. Na rozlehlém prostranství před kolonádou se nachází novodobá turistická atrakce „Zpívající fontána“. Vznikla v letech 1982-86 podle návrhu architekta Pavla Mikšíka. Za zvuku skladby Petra Hapky a působivé souhry světel a šumu tryskající vody ji poprvé mohli obdivovat lázeňští hosté dne 30. dubna 1986. Od té doby je v tuto dobu pravidelně každý rok zahajován její provoz. Hraje denně do přelomu října a listopadu od 7 do 19 hodin každou lichou hodinu a večer ve 21 a 22 hodin pak včetně světelné projekce. Zaznívají i další skladby od B. Smetany, W. A. Mozarta… V nedávné době zde byl postaven památník zesnulého autora hudby P. Hapky. Hlavním lázeňským parkem jsou Skalníkovy sady s pečlivě udržovanou zelení s nejrůznějšími květinami, pestrou skladbou různých druhů dřevin, vodní plochou i četnou sochařskou výzdobou včetně samotného zahradníka Václava Skalníka (1776-1861), který se o vznik této přírodní krásy zasloužil.

Vedle mnohých lázeňských secesních domů a hotelových komplexů, v současné době již z velké části opravených, zrekonstruovaných a uvedených do nových vlastnických vztahů, se v centru nachází několik vzácných sakrálních staveb. Především kostel Nanebevzetí Panny Marie s naprosto neobvyklým osmiúhelníkovým půdorysem, do které se vstupuje mohutným schodištěm se 33 stupni. Věřícím netřeba tento počet blíže objasňovat. Dále pak Pravoslavný chrám sv. Vladimíra, evangelický kostel a kostel ČCH.

Připomeňme si, že před vypuknutím světového válečného konfliktu zdejší ozdravné koupele a pramenitou kyselku vychutnávali přední umělci a osobnosti, jako byli Friedrich Nietzsche, Mark Twain, Richard Wágner, Sigmund Freud, Fryderyk Chopin… Někteří z nich zde mají své památníky, nebo pamětní desky. K nejvzácnějším hostům bezesporu patřil J. W. Goethe, který tu prožil milostný román s mladou šlechtičnou Ulrikou von Levetzow. Každoročně se zde koná oblíbený Chopinův festival.

V rámci lázeňského pobytu mívají pacienti možnost komentované prohlídky po centru města. Popisovat jednotlivé domy, hotelové či lázeňské komplexy je nad možnosti této statě. Vždyť každý z objektů má svou vlastní historii. Radostnou, ale i smutnou. Dokonce velice smutnou, týkající se období jak před, tak i po druhé světové válce. Místo klidného lázeňského života pronásledování, vyhánění. Snad právě proto nelze při procházkách v okolí vynechat komplex místních hřbitovů. Vzpomínky pamětníků vyvolávají ještě dnes velice nepříjemné pocity.

V době polistopadové nastalo postupné zvelebování. Dnes zde působí nejen četné soukromé subjekty, ale i společnost „Léčebné lázně Mariánské Lázně, a. s., s dispozicí devíti lázeňských hotelů, dále také nadnárodní společnost „Danubius Health Spa“ s jednotlivými resorty ještě ve Velké Británii, na Slovensku, Rumunsku a Maďarsku. Po dostavbě hotelu Imperial a spojení s dřívějším hotelem Skalník, představuje zdejší komplex hotelů Hvězda, Imperial a Neapol ukázku unikátní lázeňské architektury i poskytovaných služeb na světové úrovni. Je historickým skvostem v centru lázní, když také došlo k vybudování koridoru „Via Imperialis“, což je propojení s dalšími objekty Nové Lázně – Centrální Lázně – Maria Spa. V lázeňském oblečení se tak můžete dostat až do starodávných Římských lázní a po cestě se posilovat z několika pramenů. Zejména pro zimní nebo deštivé počasí je to neocenitelné.

Bylo tomu již 200 let, kdy byly „Mariánky“ prohlášeny veřejným lázeňským místem. K tomuto historickému výročí přichystaly bohatý program, spojený i se stým výročím vzniku republiky. V nejbližším okolí vyvěrá přes sto minerálních pramenů, v samotném městě kolem čtyřiceti. Snad bude ještě možnost k nim samostatně zavítat.

František Růžička, České Budějovice

p15404941.jpg

Zpívající fontána před Velkou kolonádou, v pozadí Křížový pramen

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář