Nahoru – dolů – František Růžička
Téměř tři měsíce byly všechny sály KD Metropol v jihočeské metropoli uzavřeny z důvodu pandemických protiopatření. V současné době se návštěvníci kulturních představení dozvídají, která představení již dostala nový termín, která byla zrušena, případně přeložena až na příští rok.
Mezi prvními, kde již byla zahájena činnost, patří dobře známá stálá výstavní síň fotografii Galerie Nahoře. Tentokráte s výstavou Karla Burdy pod dosti nezvyklým názvem, jak je uvedeno v nadpisu článku. Autor- fotograf a výtvarník (1952) pochází z Prachatic. Vystudoval stavební průmyslovku, již na základní škole navštěvoval LŠU, kde se učil hrát na housle, postupně na klarinet a saxofon. Přesto dával mnohdy přednost kopané. Po dobu vojny hrál ve vojenské dechovce (basa), na klarinet také v symfonickém orchestru. Angažoval se i v beatové skupině, kde proháněl basovou kytaru.
Zdálo by se, že jeho životní dráha bude muzikantská. Ale dopadlo to jinak, protože byl nadšený fotograf. Vystudoval lidovou konzervatoř při FAMU. Žije a stále pracuje ve Vodňanech jako volný fotograf, přestože už patří mezi důchodce. S fotografií začal v patnácti letech u kamaráda, za dva roky měl fotoaparát zabavený sestře. V jednadvaceti se už zmohl na svůj vlastní (Praktica super TL), a to z vojenského žoldu. Prostě nechodil do hospody a šetřil.
Do současné doby obeslal na 200 různých soutěží a získal více než 50 ocenění. Zúčastnil se 250 výstav společných či ve dvojicích, uspořádal 45 autorských výstav. Vystavoval i v Rakousku, Německu, Francii, Polsku, Maďarsku, Rusku, Švýcarsku a Austrálii. Pěkný výčet jeho snaživosti. Má zastoupení v řadě soukromých sbírek v zahraničí, např. i v Japonsku.
Jeho současná výstava v DK Metropol je monotematická a dá se říci, že velice nezvyklá. V posledních asi patnácti letech se totiž systematicky věnuje mapování různých schodišť. A to nejen po cestách u nás doma, ale i v zahraničí. Odtud tedy vzešel název, protože, jak známo, po schodištích se chodí nahoru a dolů. Jenom nezbedníci sjíždějí po zábradlí…
Jak bývá zdejším zvykem, výstavu pečlivě připravila Bohunka Maříková, které také uvedla vernisáž.
Netřeba dodávat, že příjemné prostředí doplnili právě dva muzikanti a slavnostní přípitek dobrým vínkem.
František Růžička, České Budějovice (Hlas svědomí)
Několik pohledů na jedno schodiště
