Starosti salónních levičáků - Mgr. Bc. Jan Kopal
Novinářka a lidskoprávní aktivistka Saša Uhlová objevila bez přehánění Ameriku. Ano, řada lidí pracuje v nedůstojných podmínkách, za bídný plat a na hranici bídy. To je bezesporu pravda. O tom se ví a mluví již delší dobu. Stačí jen opustit sociální bublinu salónních levičáků z pražských kaváren, kteří sní svůj sen o pomoci prostřednictvím utopických představ zbídačenému proletariátu, jenž za poctivou práci nedostává odpovídající plat.
Sama Uhlová si to také vyzkoušela. Možná poprvé v životě přičichla ke skutečné práci. Podobně jako jiní levicoví aktivisté pochází z prominentní disidentské rodiny (otec Petr Uhl, matka Anna Šabatová – pozn. red.) a narodila se se „zlatou lžičkou“ v ruce. Navíc její angažovaný výzkum byl zafinancován tučným grantem, ze kterého „zbylo“ i na chůvu pro děti. To se obyčejnému pracujícímu nepoštěstí.
Uhlová a jí podobní levičáčtí povaleči by si měli uvědomit, že tlacháním, žvaněním a povalováním se v neziskovkách za naše peníze se pracovní poměry pracujících nezlepší. Změna se musí odehrát ve vyšších patrech politiky, kde se dá prosadit ochrana práv pracujících. Jinak naše demoverze kapitalismu zůstane jen trapnou parodií na dřevní kapitalismus 19. století.
Mgr. Bc. Jan Kopal
