Svobodné noviny na internetu

Ano, slyšíme to již několik dní ze všech mainstreamových médií, která dnem i nocí „kopou“ za koalici P. Fialy. A předsedové těchto pěti stran se o tom pro jistotu ujišťují navzájem, protože tomu sami přestali věřit. Také oni totiž propadli pocitu malověrnosti. Inu, malé české dušičky se začaly bát, že přijdou o svá plná koryta, žlaby, ba i korýtka, krmítka a pítka.

Dobře si pamatuji na všechny volby od roku 1990: většiny z nich jsem se zúčastnil – až na pár do Senátu či EP. K těm důležitějším jsem však chodil vždy. Proto mě překvapila letošní poněkud ponurá, skoro až defétistická nálada včerejších vítězů voleb.

Vloni o tomto čase, když byly vyhlášeny výsledky právě skončených parlamentních voleb, zavládlo ve štábu koalice SPOLU tak nevídané nadšení nad nečekaným vítězstvím, že si J. Černochová (ODS) spontánně padla do náručí s T. Zdechovským (KDU-ČSL). Pak to ČT párkrát odvysílala, než příští ministryni obrany došlo, že by ji ono skoro milenecké objímání s tímto profláknutým „černoprdelníkem“ z Bruselu mohlo politicky uškodit. Od té doby nám to „spřátelená“ ČT již neukázala: inkriminované záběry nejspíš skončily kdesi v televizním archivu.

V porovnání s tímto nadšením a veselím je letošní nálada těsně před dalšími volbami, tentokrát senátními a komunálními, jiná, doslova zapšklá. Přitom to postrádá logiku: vždyť ti suverénní „vítězové“, pokud ovšem nezvítězili obyčejným podvodem, volebním trikem, by museli ono „vítězství“ v pohodě zopakovat! Leč – není tomu tak. Atmosféra ve společnosti se navzdory horkému létu radikálně proměnila. Včerejším „suverénům“, kteří nám, obyčejnému plebsu, dávali najevo, jak námi pohrdají, začal docházet dech. Pro samu pomoc Ukrajině zapomněli na své občany a jejich potřeby.

A tak se stalo to, co se občas přihodí politikům, kteří dají přednost ideologii před aktuálními problémy své doby. Naposledy jsme to zažívali během Pražského jara 1968, kdy Saša Dubček po prvotním nadšení ze „změny“, kterou sliboval nastolit po rigidním režimu stranického byrokrata A. Novotného, situaci nezvládl, až ho nakonec musely „zachraňovat“ sovětské tanky, jež pozvali úplně jiní soudruzi, než byl on.

Něco podobného se teď přihodilo P. Fialovi. Tak dlouho a usilovně pomáhal Ukrajině, až ho vývoj událostí předběhl do té míry, že i narychlo připravená opatření kvůli energetické krizi se ukázala být jako nedostatečná. Celkově neúspěšný premiér, kterému kromě jeho fanklubu z koalice SPOLU tleská již jen tetička Uršula z Bruselu a strýček Joe z Washingtonu, bude brzy končit. On si sice stále ještě myslí, že je to „fake news“ a že s pomocí „vrchního cenzora“ M. Klímy a ministra vnitra V. Rakušana z „mafiánského“ spolku STAN to nějak „uhraje“, aby ještě pár měsíců mohl zůstat ve Strakově akademii. Obzvláště nyní, kdy předchozí vláda A. Babiše nechala zdejší zahradu tak hezky zrekonstruovat.

Stejně jako A. Dubčekovi v roce 1968 rovněž „Člověku roku“ a hrdinnému cestovateli do Kyjeva P. Fialovi v roce 2022 ujel definitivně jeho vlak. Po demonstraci nespokojených občanů z Václaváku (3. 9. 2022) začíná být i jeho věrným nohsledům jasné, že konec Fialova zmateného vládnutí se přiblížil. A protože je náš pan premiér patrně natvrdlý a totálně odtržený od reality, může se mu v příštích dnech stát, že ho oni nespokojení občané navštíví přímo na Úřadu vlády, odkud ho vyprovodí svinským krokem na ulici a následně ho „vyexpedují“ do Brna.

Premiér a předseda ODS P. Fiala není prvním politikem, jenž propásl tu pravou chvíli, aby důstojně a se ctí odešel ze své funkce, kterou bohužel nezvládl. A protože se v ODS nenašel nikdo – kromě „žvanilů“ M. Kuby a P. Blažka ‒, kdo by tohoto neschopného politika nahradil, budou se muset tohoto úkolu ujmout sami občané. Nejvhodnější příležitostí k tomu jsou nadcházející volby. Ty by se tentokrát mohly doopravdy stát oním „referendem“ o Fialově vládě, o jejím konci. Chce to jediné: nevolit nikoho z kandidátů ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STANu a Pirátů!

Podaří-li se tento návrh politiků z nedávné demonstrace na Václavském náměstí v Praze splnit, mohlo by dojít k totální personální obměně většiny radnic našich měst i obecních úřadů na vesnicích – napříč celou republikou. Obdobným způsobem je třeba postupovat i při volbách do Senátu: většinu z 27 senátorských mandátů by mohli získat jednak politici ze současné, „oficiální“, opozice (ANO 2011, SPD), jednak další kandidáti z neparlamentních politických stran a hnutí (PRO, Trikolóra aj.).

Věřme, že letošní senátní a komunální volby se stanou tou nejvhodnější příležitostí k tomu, jak ukončit nadvládu lokajů a zaprodanců Berlína a Bruselu, jakož i nadbíhačů americkým vojenským „jestřábům“! Proto je povinností všech slušných a zodpovědných občanů vystavit v nadcházejících volbách „stopku“ těm našim politikům, kteří nehájí české národní zájmy, nýbrž se nedůstojně podbízejí cizím mocnostem.

„Fialovci“ nám v uplynulých devíti měsících svého „panování“ dokázali, že jsou horší pohromou pro tento stát, než byli v letech 1278-1283 Braniboři v Čechách, jejichž vnucenou nadvládu doprovázely: bída, hladomor a všeobecný úpadek. Navzdory nepříznivému osudu také jejich „historická“ role brzy skončila. Stejně tomu bude po těchto volbách i s vládou Fialova „slepence“, kterému někteří naši občané říkají: „fialový hnus“.

„Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím!“

21. 9. 2022

‒ RJ ‒