Svobodné noviny na internetu

Motto: „Kdo rád lže, toho za přítele míti nelze.“ (Ruské přísloví)

Volby jako rafinovaná „hra na schovávanou“?

Minulý víkend se odehrála „generální zkouška“ na sněmovní volby 2025. Ty právě skončené, krajské a senátní, se odehrávaly ve znamení povodní, jež zasáhly některé regiony Moravy, Slezska a části Čech. Jak už se u nás stalo zvykem, právě tyto volby ukázaly, že tam, kde se příslušní hejtmani dobře starali o jim svěřené území, měli úspěch: jak při odklízení následků této katastrofy, tak i v těchto volbách.

Hejtman J. Bělica (ANO 2011), jakož i M. Kuba (ODS) a J. Grolich (KDU-ČSL, SPOLU) mohou slavit. Přesto je nutno rozlišovat: zatímco J. Bělica si to „odmakal“, úspěšný hejtman M. Kuba, který je tak trochu „rebelem“ vůči stranickému vedení ODS, postavil svou kampaň na propagaci své vlastní osoby. I on si to „odmakal“, ale navíc tam svou roli sehrály dlouhodobé sympatie obyvatel tohoto regionu k tomuto politikovi.

Podobného rázu byl i volební úspěch jihomoravského hejtmana J. Grolicha. Rovněž on pojal kampaň před krajskými volbami jako sebepropagaci (za fotky prý zaplatil skoro 4 miliony Kč; hlavně že politici koalice SPOLU kvůli témuž kritizovali A. Schillerovou!). Grolichův úspěch byl dán osobními sympatiemi zdejších obyvatel, zejména žen, vůči tomuto politikovi, který se rád stylizuje do role „komika“ (rovněž V. Zelenskyj je bývalý „komik“). Ten představuje všechno, jen ne křesťansko- demokratického politika.

Hovořit proto o úspěchu KDU-ČSL v případě J. Grolicha nelze, poněvadž kandidoval za koalici SPOLU a po celou dobu kampaně si dával náramný pozor na to, aby se ke své „rodné“ straně moc nehlásil. Podobně jako on se zachoval i J. Čunek, který se zase „schoval“ za nic neříkající značku „K 21“ (= Kraj 21. století). Již toto samotné označení prozrazuje Čunkovu nostalgii po administrativní budově bývalé Baťovy továrny ve Zlíně – 21. budovy (je známa jako „zlínský mrakodrap“), v níž od r. 2000 sídlí Krajský úřad Zlínského kraje.

Předpokládám, že si toho všimli i jiní nezaujatí pozorovatelé a hodnotitelé krajských a senátních voleb: V mnoha krajích se totiž tradiční strany „poschovávaly“ pod hlavičku různých uskupení, v nichž původní značka téměř zanikla. Svého času s tím přišel pardubický hejtman M. Netolický, člen někdejší ČSSD, dnes SOCDEM. Nyní se to stalo běžným jevem.

Po pravdě: z čistě politického a politologického hlediska se jedná o podvod na voličích. Strana, která se stydí za svůj název (značku), nemá právo na existenci a neměla by být připuštěna k volbám. (Nejnověji se tak zachovala i KDU-ČSL, která sice i v novém logu zachovává původní žlutou barvu, avšak zvolila si již jiný název: Lidovci.) Chápeme-li tedy volby jako „svátek demokracie“, je toto počínání některých stranických sekretariátů jasným plivnutím na svobodu a demokracii.

Nekritizuji transparentní předvolební koalice, např. SPD‒Trikolóra‒PRO, ale všechny politické „novotvary“ – včetně levicového, postkomunistického uskupení „Stačilo!“. Právě skončené krajské volby totiž potvrdily, že pod tento „politický deštník“ se postavila hezká řádka bývalých, notně „provařených“ komunistů – včetně expředsedy KSČM V. Filipa. Úspěch formace „Stačilo!“ v evropských volbách proměnil toto uskupení v cosi, co hodně připomíná onu „zasmrádlou“ a zkompromitovanou KSČM (s původní členskou základnou bývalých, předlistopadových příslušníků KSČ) – v novém politickém „kabátě“. Koho tím hodlala K. Konečná oklamat? Na tento nečestný trik mohou nalítnout pouze osoby s IQ houpacího koně.

Základním poučením z těchto voleb je suverénní vítězství Babišovy strany/hnutí „ANO 2011“, a to v deseti ze třinácti krajů (kromě Prahy, kde se nevolilo): v Jihočeském kraji zvítězila ODS, v Jihomoravském kraji koalice SPOLU (nikoli jen J. Grolich za KDU-ČSL) a v Libereckém kraji tradičně Starostové pro Liberecký kraj. Tak jednoznačné a téměř „jednobarevné“ vítězství tady bylo naposledy v roce 1946, kdy KSČ získala v českých zemích celkem 40,17 procent hlasů. (Hejtmani M. Kuba i J. Bělica toto číslo překonali. Úspěšnější byl již jen v 90. letech 20. století pražský primátor P. Bém z ODS, jehož volební zisk se blížil 60 procentům.)

Zatímco v Čechách v prvních poválečných svobodných parlamentních volbách (26. 5. 1946) suverénně zvítězili komunisté (včetně Prahy), na Moravě se udrželo několik ostrůvků, kde tradičně vítězili lidovci (ČSL). Jedině Brno volilo odlišně: ČSNS ‒ stranu E. Beneše, P. Zenkla a M. Horákové. Jižní Morava a Zlínsko zůstávají „baštami“ lidovců dodnes, byť se tato strana (KDU-ČSL) „propadla“ až k jednomu procentu preferencí. Úspěch J. Grolicha a J. Čunka se zdá být pokračováním této „tradice“. Nebo že by to byl hlas umíráčku, který lidovcům zazvonil naposledy?

Zatímco evropské volby ukázaly, které strany a jejich koalice mají ještě šanci na zopakování úspěchu v příštích volbách, krajské volby ze září 2024 předznamenaly, jaký výsledek lze očekávat v parlamentních volbách 2025. A ještě jeden signál byl vyslán: s Fialovou koalicí SPOLU je konec. Tomu ostatně napovídá i samostatné kandidování někdejších stran koalice PirSTAN. Poté, kdy se obě uskupení „rozkmotřila“ (v důsledku „překroužkování“ Pirátů ze strany voličů STAN), kandidují Piráti i STAN samostatně. Přitom právě dvoje poslední volby, evropské i krajské, jasně potvrdily, že rovněž s „Piráty“ je konec: v červnu 2024 získali pouze 1 europoslankyni a nyní, v září 2024, pouhé 3 krajské zastupitele.

(Připomenu, že ve volbách 2021 získali „Piráti“ jen 4 poslance, ale mnoho nevolených členů strany se stalo politickými náměstky na různých ministerstvech, ale i členy dozorčích rad včetně dalších zástupců „Pirátů“ ve státní správě. Až budou Piráti ve Fialově koalici končit, o všechna tato dobře placená „korýtka“ přijdou. Podobně o ně přišli „socani“ a politici KSČM poté, kdy tyto strany vypadly ze Sněmovny. To samozřejmě nemá s politickou soutěží nic společného! Jedná se o obyčejné „trafikanty“, kteří se nestydatě nechají živit z peněz daňových poplatníků.)

Všechno nasvědčuje tomu, že „Piráti“ po těchto volbách končí. Politická mrtvola této strany tady bude smrdět až do regulérního „pohřbu“ této strany v příštím roce. Všichni si toho smradu užijeme do sytosti.

(Výše uvedené řádky byly napsány ještě před „vyhazovem“ I. Bartoše z Fialovy vlády.)

Lidová tvořivost tvůrců této karikatury nejlépe dokládá politickou naivitu a nedospělost našich „Pirátů“ – včetně jejich „kinderministra“ zahraničí Bc. J. Lipavského, kterému lid přezdívá: „Lipánek“ nebo „Vojín Jasánek“.

─────

„Pirátka“ spojuje svůj neúspěch se špatnou prací I. Bartoše ve vládě

Když se před čtyřmi lety konaly volby do zastupitelstva Zlínského kraje (2.-3. 10. 2020), získali „Piráti“ celkem 13,26 % hlasů (6 mandátů). V letošních volbách (20.-21. 9. 2024) představoval volební zisk pouze 4,51 % hlasů (bez mandátu). Pro dosavadní krajské zastupitele „Pirátů“, kteří jsou přesvědčeni o tom, že pracovali dobře (možná to tak je, kdoví?), může být celorepublikový neúspěch jejich strany (jen 3 zastupitelé v Plzeňském kraji) velkým zklamáním. Ostatně – hypotéky a půjčky je třeba z něčeho platit, že ano? Co si teď většina těchto nešťastníků počne, když zůstanou bez peněz?

Na tento problém upozornil nejnověji článek internetového deníku „iDNES.cz“ (22. 9. 2024, 7:27), opatřený tímto titulkem: Očekávala bych okamžitou rezignaci Bartoše, říká pirátská jednička v kraji. Tou je Hana Ančincová. Ještě před letošními krajskými volbami jsem během návštěvy Uherského Hradiště zahlédl billboard, na němž se H. Ančincová usmívá vedle I. Bartoše. Nejspíš to s tou až přehnanou stranickou „demokracií“ u „Pirátů“ nebude tak žhavé. Stačí přijít o dobře placené „korýtko“ a hned je po přátelství!

Netvrdím, že H. Ančincová nemá pravdu. Možná ji má. Když „Piráti“ začínali v politice jako typická městská strana v Praze, která měla pár zastupitelů v pražském magistrátu, lákali představitelé této strany voliče na autobus s nápisem: „Pusťte nás na ně!“ Poté, kdy se jim podařilo v r. 2017 usadit v Poslanecké sněmovně (PS), začali si hrát na nové „vyvolené“. Když se pak koncem roku 2021 stali součástí Fialovy vlády, od té doby slouží jako ukázka toho, jak „služba občanům“ vypadat nemá.

Mnozí z nás si pamatujeme, že ještě před volebním vítězstvím Fialovy dvojkoalice (SPOLU, PirSTAN) navštěvovali zástupci „Pirátů“ některá ministerstva a na nich si obhlíželi kanceláře, kde hodlali v budoucnu sedět a hrát si na „papaláše“. Nakonec jim to nevyšlo. A nejen to. Svou naivitou a hloupostí si zavinili, že jejich kandidáty „překroužkovali“ vyčůranější kandidáti (a jejich voliči) ze STAN. Výsledek známe: 4 poslanci PS. Nakonec bylo přijato „nouzové“ řešení: na vyhlédnutá ministerstva poslali „Piráti“ aspoň své politické náměstky. Za málo práce docela slušná mzda – bez odpovědnosti.

Dnes se z této někdejší „svěží a mladé“ strany „Pirátů“ stala odpudivá, „papalášská“ strana (podobně dopadla i ČSSD a KSČM), která kašle na voliče i na občany. Nejlepším důkazem toho je totálně zpackaná digitalizace stavebního řízení. Všude jinde v demokratickém světě by takový ministr okamžitě rezignoval. Ne tak u nás, v tom našem „fialovém“ Kocourkově. Bartoš to udělat nechtěl a slaboch Fiala se bál tohoto neschopného ministra odvolat z funkce. Nakonec to přece jen pod tlakem nespokojených spolustraníků udělal. Přesto se tak stalo čtvrt hodiny po dvanácté. Skončilo to ostudou a rozkolem ve vládní koalici. O Fialovi již dnes každý ví, že je to zbabělec, lhář a podrazák.

Právě skončené volby potvrdily, že i za toto podivné chování voliči vystavili nelichotivé vysvědčení jak Fialovi, tak i Bartošovi. (Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet.) Nemohlo se to neodrazit ve společenské atmosféře po celé republice. Ančincová se nemýlí: doopravdy za to může I. Bartoš, který se ukázal být nejen neschopným ministrem, ale i líným a zbabělým politikem. Zbabělí jsou oba dva: Fiala i Bartoš. Ani jeden z nich se nedokázal k problému se zpackanou digitalizací postavit čelem – jako chlap.

Pro „Piráty“ to má ještě jeden nechtěný důsledek: ztratili pověst odborníků „přes počítače“. Jsou to jen docela obyčejní diletanti a fušeři. Vzpomínáte si na hlášku, která zazněla z úst jednoho z těch namistrovaných „odborníků“ přes digitalizaci? V té době, v roce 2021, pár měsíců před parlamentními volbami, které „Piráty“ vynesly až do vlády, ona hláška velice pobouřila politiky ODS, protože mířila právě na ně. (Od té doby se „Piráti“ a ODS nemají rádi, ale celé tři roky účinkování ve Fialově vládě dělali všechno proto, aby se o tom veřejnost nedozvěděla. Teď, když Fiala vyhodil z vlády Bartoše, to už vědí všichni.)

Onen nebývale drzý, ba nezvykle troufalý výrok zněl takto: „Poslanecká sněmovna je plná konzervativních páprdů a velká část inklinuje k fašismu.“ (Noviny.cz, 7. 8. 2021, 17:16)

Dodnes si pamatuji, jak moc to tehdy „nadzvedlo“ z pohodlných poslaneckých sedaček jisté politiky ODS. Všechny tyto „potrefené husy“ od té doby neměly rády autora tohoto výroku – Bc. Ondřeje Profanta. Tohoto prostořekého „borce“ si pak vzal na své ministerstvo (MMR) samotný I. Bartoš. Prý mu tam pomáhal právě s onou „digitalizací“. Nedá se proto vyloučit, že Bartošův vyhazov s tím vším souvisí. „Páprdové“ z ODS nezapomínají, kdo je ponížil a urazil. Proto nejspíš „zapracovali“ a nepohodlných kritiků z řad „pirátských“ ministrů a jejich náměstků se tímto způsobem zbavili. Zřejmě jim hodně „koukali pod prsty“ a kazili jim jejich kšefty.

─────

Za Bartošovým vyhazovem prý stáli „kmotři“ z ODS

V době, kdy přepisuji tento již napsaný text článku na počítači, aby mohl být zveřejněn na internetu, je všechno jinak. Události se na nás valí jako ta právě skončená povodeň. V pondělí dne 23. 9. 2024 vedení strany „Pirátů“ dalo v reakci na porážku ve volbách své funkce k dispozici. Následně ohlásil rezignaci na svou funkci i předseda „Pirátů“ I. Bartoš, který si ještě nedávno vůbec nepřipouštěl, že by něco udělal špatně.(Podobně se chová i „neomylný politolog“ P. Fiala. Zřejmě již i on pochopil, že odpovědnost brzy dožene i jeho k demisi. Kéž by to netrvalo dlouho!)

V úterý dne 24. 9. 2024 se odehrála schůzka I. Bartoše a P. Fialy. O tom, jak to probíhalo a o čem se jednalo, poskytli oba účastníci médiím poněkud odlišná vyjádření. Bartoš hned po schůzce novinářům řekl, že ve vládě zůstává jak on, tak i další dva členové jeho strany – J. Lipavský a M. Šalomoun. Jenže po poledni se náhle před kamerami ČT objevil samotný premiér P. Fiala, který stručně a věcně, bez zbytečných emocí, oznámil, že požádá prezidenta republiky o odvolání I. Bartoše z funkce ministra pro místní rozvoj, který je zároveň zodpovědný za probíhající digitalizaci stavebního řízení. Ani tentokrát jsme se nedozvěděli, o čem tito dva politici jednali a proč každý z nich tvrdí něco jiného. I laikovi musí být zřejmé, že během těch několika hodin, které uběhly mezi těmito událostmi, se muselo něco závažného stát, co nakonec vedlo až k rozhodnutí o odvolání I. Bartoše z jeho funkce.

Jak se dalo u „horkokrevných“ Pirátů očekávat, ti samozřejmě Bartošův „vyhazov“ z vlády okamžitě vyhodnotili jako „podraz“ ze strany P. Fialy a jeho strany ODS. Tím zdůvodnili odchod všech svých členů z této vlády. Fiala se nijak netají tím, že mu ostatní dva členové nevadí. Obzvláště ne J. Lipavský, který dělá vstřícnou politiku jak vůči Bruselu, tak i ve vztahu k USA. Lepšího „poskoka“ bychom stěží někde hledali.

Stažení z vlády v případě tohoto poslušného pejsánka amerických a bruselských elit nutně vyvolává pozornost zahraničních médií. Již teď se novináři ze Západu ptají, co že se to u nás děje. Věc je komplikovaná tím, že jak J. Lipavský, tak i prezident republiky P. Pavel pobývají v USA, kde se zúčastnili zasedání Valného shromáždění OSN. Pokud Lipavský z vlády neodejde, dopadne jako všichni renegáti v našich dějinách: každý slušný občan si před ním odplivne. Proslýchá se, že prý chce přestoupit do TOP 09. Vedle vyhlášených stranických hlupáků, jako jsou MPA a J. Jakob, se bude cítit jako ryba ve vodě.

Jak „válka“ mezi „Piráty“ a ODS, představované P. Fialou, dopadne, to uvidíme v příštích dnech. V případě komplikací nelze vyloučit ani větší rekonstrukci tohoto kabinetu, případně i pád celé Fialovy vlády. Upřímně: kdyby Fiala bezprostředně po krajských volbách podal demisi, bylo by to to nejlepší, co by mohl udělat. Teď už bude muset pouze hasit požár, který odvoláním vicepremiéra pro digitalizaci I. Bartoše sám založil.

Fiala si tím spolehlivě rozhodl o svém blížícím se konci ve funkci premiéra. Demise tohoto neschopného a alibistického politika je proto jen otázkou času. V každém případě nebude Fialův konec hezký. Na jeho místě bych se bál každého příštího dne. Kdyby se včas zastřelil, ušetřil by si všechny ty potupné okamžiky, které ho čekají.

─────

Ančincová jistě nečekala, že to dostane takové obrátky…

Třebaže pirátská náměstkyně zlínského hejtmana R. Holiše, H. Ančincová, hned po skončení voleb požadovala okamžitou rezignaci I. Bartoše, osud tomu chtěl, že se tak stalo v rekordním čase tří dnů. Přesto: Bartošův odchod z čela strany i z vlády problém zástupců „Pirátů“ v nižších patrech politiky nijak neřeší. Ale hlavně: nemůže nic změnit na skutečnosti, že s výjimkou Plzeňského kraje nebudou ve všech zbývajících krajích pokračovat v regionální politice. Brzy možná ani v té komunální. (Abych použil výraz této političky: ve volbách 2021 byli kandidáti „Pirátů“ rovněž plošně „vymláceni“ v důsledku „kroužkování“ ze strany politiků STAN a jejich voličů.)

Připomenu ještě slova H. Ančincové na adresu jejího, dnes již bývalého stranického šéfa – I. Bartoše. V rozhovoru pro server „iDNES.cz“ řekla toto: „… Vzhledem k tomu, že je to ve všech krajích, že to není nějaká anomálie třeba v jednom, ve dvou [krajích], že nás to opravdu ‚vymlátilo‘ plošně až na Plzeňský kraj, kde máme tři mandáty, je to šílený neúspěch. Ze stovky jsme šli na tři. Za mě určitě za to může vládní angažmá: vidím tam tu nepovedenou digitalizaci stavebního řízení. Obecně se nám navíc absolutně nedaří komunikovat témata. (…) Je to třetí porážka v řadě, co se týče voleb. Já bych očekávala okamžitou rezignaci. Překvapuje mě, že předseda Ivan Bartoš ještě vyčkává. Musím říct, že je mi to spíš líto, co se týče kolegů, protože si myslím, že jsme odváděli na krajích výbornou práci.“ (iDNES.cz, 22. 9. 2024, 7:27)

Netroufám si posuzovat, zda H. Ančincová hovoří o svém působení ve Zlínském kraji pravdu. Vzhledem k tomu, že v tomto regionu pobývám každoročně několik měsíců, mám možnost přímo na místě sledovat, co se v místní politice odehrává. Musím objektivně uznat, že Pirátská strana – kromě plakátů J. Čunka (K 21) či T. Holáně (ODS) – byla jediná, která si dala práci s předvolební kampaní: plakát s H. Ančincovou a I. Bartošem jsem viděl vylepený v Uherském Hradišti. Ostatní strany se ani neobtěžovaly takovouto kampaň dělat. Spolehly se nejspíš na své voličské jádro.

Rád bych upozornil na některá fakta z minulého působení „Pirátů“ ve Zlínském kraji. Kampaň v roce 2020 se nesla ve znamení ostrého soupeření mezi tehdejším hejtmanem J. Čunkem (KDU-ČSL) a Babišovým uskupením ANO 2011. Tehdy se vedl hlavní spor o pokračování Čunkova projektu krajské nemocnice ve Zlíně, resp. v Malenovicích. Nakonec zvítězilo ANO 2011 a novým hejtmanem se stal odpůrce této nové nemocnice – R. Holiš z Rožnova pod Radhoštěm.

Paradoxem u obou hejtmanů, minulého i toho nového, byl fakt, že oba dojížděli do svého úřadu ze sousedního okresu Vsetín: Čunek ze Vsetína a Holiš dokonce z Rožnova pod Radhoštěm. Kdyby se dočasně přestěhovali do sídla tohoto kraje, mohli se vyhnout zbytečnému a obtížnému dojíždění do Zlína a zpátky domů. Ani jeden to neudělal. Jejich vazby na původní město byly silnější než příslušnost k sídlu kraje. I to o něčem vypovídá.

Poté, kdy se moci ve Zlínském kraji ujala nová koalice (ANO 2011, Piráti, ODS, ČSSD), narostla šesti krajských zastupitelům „Pirátů“, ale především jejich lídryni H. Ančincové, křídla. Krátce po sestavení krajské koalice Ančincová natočila video, s nímž se pak prezentovala na sociálních sítích. Na něm se nechala zvěčnit, kterak pálí údajné plány J. Čunka na výstavbu nové krajské nemocnice v Malenovicích. Video nezůstalo bez ohlasu, i když R. Holiš se nepochopitelně zachoval jako pštros: strčil hlavu do písku a tvářil se, že o ničem neví. Jiný politik by tuto drzou provokaci potrestal vyhazovem této zastupitelky. Dodnes kroutím hlavou nad touto zbabělostí. Ančincová měla za svou nevychovanost dostat pořádnou výchovnou lekci!

[Dnes je již celá tato historie téměř zapomenuta, i když ne tak docela. O tom viz článek „Kdy skončí na pirátské hranici J. Čunek?“ (SN č. 1/2021, vloženo 20. 1. 2021, ZDE).]

─────

Ani v krajské politice se předchozí křivdy nezapomínají…

Při nedávné televizní debatě zástupců politických stran pro krajské volby 2024 organizátoři této akce postavili vedle sebe oba hlavní aktéry oné příhody z roku 2020: první zleva stála H. Ančincová (Piráti) a hned vedle ní exhejtman J. Čunek (KDU-ČSL). Ten se dodnes s tehdejší politickou prohrou nesmířil a hodlal se i v těchto volbách pokusit o vítězství. Nezapomněl dokonce ani na příhodu s H. Ančincovou. Hned na začátku svého vystoupení připomněl její „pyromanské“ video a netajil se ani svým negativním hodnocením této političky: Označil ji za mladou, nevzdělanou, nezkušenou osobu, která se nedopatřením dostala do politiky.

Totéž, jak si pamatuji, prohlásil J. Čunek již v roce 2020. Ani slovo o tom, že by se Ančincové něco za ty čtyři roky podařilo. Lidovci a Starostové byli po celou tuto dobu v opozici, a proto si toho možná Čunek nevšímal. Jediné, co se „Pirátům“ podařilo, bylo „vyštípání“ P. Gazdíka ze zastupitelstva. (Ten raději skončil sám – prý pro množství práce v Praze. Nejspíš proto se nechal „prostrkat“ do funkce ředitele jakési soukromé střední školy, až bude muset v politice skončit. Působení P. Gazdíka ve funkci ministra školství hodnotit nehodlám: Ministra, který „zakopává na každém kroku o český pravopis“, jsme tady doopravdy ještě neměli.)

Řekl bych, že neúspěch H. Ančincové s tím, o čem píšu, bude jistě nějak souviset. Ani po čtyřech letech jsem totiž u ní nezaznamenal žádný pozitivní vývoj vpřed. U Čunka je to přece jenom jiné: Jedná se o politického „selfmademana“, samorosta, člověka až příliš konzervativního, který se evidentně nehodí do dnešní zmatené a bláznivé doby. (Čunkův starší bratr Josef je kněz-jezuita, který působí na Velehradě. Před volbami v r. 2020 dokonce sloužil mši svatou, které se zúčastnil i Jiří Čunek. Je to sympatické gesto, ale kandidátovi na hejtmana to tehdy nijak nepomohlo. Asi se na něj Bůh rozhněval.)

Přesto se musím J. Čunka zastat. Ve zmíněné televizní debatě hovořila i poslankyně KSČM M. Pěnčíková z uskupení „Stačilo!“. Ta na Čunkovu adresu pronesla nehezká slova, která plně svědčí o tom, že všichni komunisté, i ti mladší, mají v sobě stále ještě dědictví ateistické výchovy a ideové předpojatosti vůči všemu, co souvisí s náboženstvím. Přitom Čunek není žádným fanatickým křesťanem. Je nicméně křesťanem upřímným – na rozdíl od těch pokrytců okolo Jurečky, Grolicha, Zdechovského, Výborného (vystudovaného teologa!), Bartoška či Hladíka. Ti všichni jsou jen političtí komedianti, kteří si na křesťany pouze hrají, aby mohli zůstat u koryt.

[Možná není od věci připomenout, že náboženskou nesnášenlivostí ve Zlínském kraji se projevoval již od roku 1948 tehdejší vyšetřovatel a pozdější zástupce velitele věznice StB v Uh. Hradišti ‒  Alois Grebeníček (1922-2003). Ten začal pronásledovat již na podzim 1948 účastníky „orelské“ pouti na sv. Hostýn. Jedním z prvních odsouzených za tzv. protistátní činnost byl vizovický farář Antonín Huvar (1922-2009), Grebeníčkův vrstevník, který komunistům vadil kvůli tomu, že okolo sebe sdružoval mladé lidi ‒ skauty.]

„Pirátka“ H. Ančincová v r. 2020 uspěla v krajských volbách na Zlínsku natolik, že její strana získala celkem 13,26 % hlasů: po vítězném ANO 2011 „Piráti“ byli druhou nejúspěšnější stranou. Z toho titulu se H. Ančincová stala náměstkyní zlínského hejtmana R. Holiše (ANO 2011). Zdá se, že se k tomuto hejtmanovi nejspíš nedostala informace o „pyromanském“ videu této političky „Pirátů“ ani záběry televize, na nichž byla H. Ančincová přítomna na protestním shromáždění v „kauze Bečva“ (= úhyn velkého množství ryb) poblíž Val. Meziříčí.

Paradoxem v tomto případě bylo, že stanovisko Krajského úřadu ve Zlíně se shodovalo s oficiální verzí vyšetřovatelů Policie ČR. Ta jako viníka úniku jedovaté látky do řeky Bečvy označila jistou firmu z Rožnova pod Radhoštěm. (Z tohoto města pochází hejtman R. Holiš, který byl navíc v té době ještě jeho starostou. Vzhledem k nutnosti denního dojíždění do Zlína pověřil Holiš výkonem této funkce svého místostarostu.)

Pro Holišovo nepochopitelné chování vůči „neposlušné“ političce „Pirátů“ Ančincové nemám racionální vysvětlení. Buď nesleduje, co se okolo něho děje (člověk v této funkci by neměl podceňovat ani „drby“), nebo je až nezvykle tolerantní. To se mu však může stát osudným. Holiš sice ve volbách 2024 získal 4. místo v počtu preferenčních hlasů, ale to samo o sobě nic neznamená, protože v celkovém hodnocení za uplynulé funkční období se umístil mezi posledními hejtmany.

Rovněž po svém znovuzvolení se staronový hejtman Holiš chová „nestandardně“. Svědčí o tom např. skutečnost, že v rámci povolebních setkání jednal se zástupci KDU-ČSL (= druhá nejúspěšnější strana). Tato strana je v koalici s Čunkovým uskupením K 21. Schůzka se ovšem konala za přítomnosti předsedy krajské organizace A. Dufka a volebního manažera této strany, nikoli se samotným J. Čunkem. Ten zvítězil v senátních volbách s jasnou převahou (56,76 % hlasů) již v prvním kole. (V kuloárech se šušká, že se Holiš s Čunkem až „živočišně“ nenávidí.) V politice je ovšem nutno jednat s každým, a to podle toho, jak voliči „rozdali karty“.

Přiznám se, že kromě onoho „pyromanského“ videa a účasti H. Ančincové na protestech proti „otravě Bečvy“ jsem jiné „statečné“ činy této „Pirátky“ nezaznamenal. Nepsalo se o ní ani v měsíčníku, který Zlínský kraj vydává pro občany ‒ „Magazínu 21“. Letos jsem jej do své schránky na dopisy na chalupě na Uherskobrodsku nedostal ani jednou. Zřejmě přestal vycházet nebo existuje již jen v internetové podobě. Úpadek Zlínského kraje v posledních letech je viditelný, což mě – jako rodáka a celoživotního patriota Zlína a Zlínska – velice mrzí.

Hejtman R. Holiš se, jak se zdá, nepoučil ze svých chyb a nadále v nich pokračuje. Dodnes nepochopil, že pro výkon této náročné funkce není vhodné denně dojíždět z Rožnova do Zlína a zpět a k tomu se ještě naplno věnovat hejtmanské agendě. Pro mnoho občanů Zlínska je Holiš „neviditelným“ mužem. Nedivím se tomu. Hrozí mu totiž, že se stane dalším „neslaným a nemastným“ politikem – podobně jako v případě premiéra P. Fialy. Měl by se více inspirovat u J. Grolicha, který za svou sebepropagaci utratil skoro čtyři miliony Kč.

25. 9. 2024

‒ RJ ‒

          ─────

P. S.

Ať se raději věnuje připomínce 800. výročí města Hulína!

„Pirátce“ Haně Ančincové přeji mnoho zdaru i po odchodu ze zlínské „Jednadvacítky“. (Čunek si takticky dal do loga svého uskupení číslici „21“ – jako vzpomínku na pobyt ve „zlínském mrakodrapu“ v pozici hejtmana, a to v letech 2016-2020.) Náměstkyně primátora H. Ančincová pochází nikoli ze Zlína, nýbrž z Hulína (okr. Kroměříž). Toto město je i dnes významnou křižovatkou na železniční trati Přerov-Staré Město u Uh. Hradiště-Břeclav. Trať z Hulína do Kroměříže byla vybudována v letech 1879-1880. Samotné město Hulín patří k nejstarším obcím v tomto regionu: první písemná zmínka o něm pochází z roku 1224. Letos tedy oslavilo 800 let své existence. Město Kroměříž („Hanácké Athény“) je v písemných pramenech uváděno již k roku 1107.

K nejstarším obcím Zlínska patří vesnice, které jsou uváděny jako majetek olomouckého biskupství ve známé listině biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141 (dříve se uvádělo jiné datum: 1131). K majetku tzv. arcijáhenského kostela v Přerově patřily například: Tlumačov, Tečovice a Otrokovice, jakož i řada zaniklých vesnických sídel (mezi nimi Březová na Napajedelsku).

K majetku kostela ve Spytihněvi (bylo zde jedno z tzv. břetislavských hradišť) příslušely tyto vesnice: Velehrad (= Veligrad) v katastru Starého Města u Uh. Hradiště a sousedních Kunovic, dále Prakšice u Uh. Brodu, troje Biskupice (jedny stále ještě existují, dvoje zanikly u Luhačovic), Stříbrnice u Uh. Hradiště, Tučapy u Stříbrnic, Břestek u Buchlovic, Kostelany u Uh. Hradiště a Ořechov u Polešovic.

Na teritoriu jižního Zlínska a Uherskobrodska ke kostelu ve Spytihněvi patřily: Ořechov u Uh. Brodu, samotné město (Uherský) Brod, stejně jako několik zaniklých vesnic, a to Zablacany u Polešovic na Uherskohradišťsku (v minulosti zde byl proveden archeologický výzkum), dále Vasily u Rudimova na Slavičínsku, Opatovice u Luhačovic, Mladotice (splynuly se Slavičínem), Sobnov na Slavičínsku a Uněradice (zanikly v neznámé poloze).

Nejstarším dějinám tohoto regionu – až na vzácnou výjimku Starého Města a Uherského Hradiště (tzv. metropolitní výšiny v Sadech) – je stále věnována nepatrná pozornost. Dosud málo prozkoumanou oblastí je Slavičínsko (včetně staroslovanského hradiště Gradca u Rudimova), ale i některé lokality v okolí Valašských Klobouk (Petrůvka s horou Obětová, hradiště Vyšehrady u Bohuslavic nad Vláří, hradiště Klášťov u Vysokého Pole, katastr obce Újezd u Val. Klobouk, Vlachovice a okolí). Tam všude můžeme očekávat zajímavé archeologické nálezy. Do vlastivědné literatury většinu těchto lokalit uvedl již na konci 19. století učitel a zakladatel muzea v Uherském Brodě – Jan Kučera (1860-1920 ). Dodnes se čeká na jejich prozkoumání a odborné vyhodnocení získaných nálezů.

26. 9. 2024

‒ RJ ‒