Svobodné noviny na internetu

Motto: „Strč na svini i zlatohlav, přece sviní zůstane.“ (České přísloví)

Kdo jen koutkem oka zahlédl, co všechno naše politicky poplatná a každému režimu sloužící Česká televize (ČT) odvysílala v hlavní roli s prezidentem republiky, ten se nemohl ubránit dojmu, že se blíží prezidentské volby. Ostatně i během návštěvy Olomouckého kraje (22. 1. 2026) naše hlava státu neodolala a nechala si položit otázku (jistě dobře připravenou příslušnými učiteli spolu s vybranými studenty), zda P. Pavel bude znovu kandidovat v příštích prezidentských volbách.

A stejně tak si musel každý všimnout i toho, že se jedná již o několikátou akci, kde sám P. Pavel vyhledal přítomnost žáků základních škol nebo studentů škol středních či vysokých, aby se zviditelnil a připomněl těm mladším skupinám svých voličů, že ještě žije a že by si rád prodloužil svůj mandát.

Přitom se jaksi opomíjí tento fakt: Všichni mu to platíme a on je ve skutečnosti z ústavy neodpovědný. Čili: může provést jakoukoliv lumpárnu a nic se mu nestane. (Tato zhovadilost, která se příčí zdravému rozumu, nevznikla až teď, ale tu do ústavy vložili její tvůrci, „kámoši“ V. Havla. Pavel je v tom nevinně, ale rád toho využívá. Toť vše.)

Zvýšená aktivita P. Pavla má více „rozměrů“: nejen ten politický, ale i „duchovní“. Koketování politiků v nejvyšších funkcích s církvemi, obzvláště s tou římskokatolickou, tady trvá po celé období od roku 1989. Celé to začalo návštěvou papeže Jana Pavla II. v roce 1990, necelého půl roku po „sametové revoluci“ 1989. To bylo ještě na sklonku působení pražského arcibiskupa Františka Tomáška (1899-1992). Tehdy papež navštívil Prahu, Velehrad a Bratislavu.

Poté, kdy Tomáška vystřídal Miloslav Vlk (1932-2017), který byl pražským arcibiskupem v letech 1991-2010, navštívil papež Jan Pavel II. (1920-2005, vlastním jménem Karol Wojtyła) ČR ještě dvakrát: v roce 1995 (Olomouc, Svatý Kopeček) a v r. 1997 (Hradec Králové), a to v souvislosti s miléniem mučednické smrti sv. Vojtěcha (Adalberta) z rodu Slavníkovců (†23. 4. 997). Během druhé návštěvy (1995) došlo ke kanonizaci dvou nových svatých: sv. Zdislavy (z Lemberka) a sv. Jana Sarkandera. K jejich kanonizaci (= svatořečení) došlo během papežovy návštěvy Olomouce dne 21. 5. 1995.

Další papež, který navštívil v r. 2009 ČR (Praha, Brno, Stará Boleslav), byl Benedikt XVI. (občanským jménem Joseph Ratzinger, 1927-2022). Jeho pontifikát spadá do let 2005-2013; na funkci rezignoval v důvodu pokročilého věku. Jeho nástupcem se stal argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio (1936-2025), který jako papež přijal jméno František (Franciscus). Byl jediným papežem za posledních 50 let, který během svého pontifikátu nenavštívil ČR.

Zatím nejnovější papež, který ho ve funkci vystřídal během roku 2025, občanským jménem Robert Francis Prevost (*14. 9. 1955 v Chicagu), je řeholníkem Řádu sv. Augustina. Po zvolení papežem přijal jméno Lev XIV. Ač Američan, nešetří kritikou prezidenta J. Trumpa ani jeho viceprezidenta J. D. Vance. Jeho ochota navštívit ČR pravděpodobně souvisí s místem rodiště, kde žije od poloviny 19. století silná česká a slovenská komunita. Ještě před zvolením papežem několikrát navštívil ČR, kde se stýkal hlavně s našimi řeholníky – augustiniány. Třebaže může svým vystupováním působit tak, že fandí progresivismu, není tomu tak: má kritický vztah jak k otázce homosexuality, tak i genderu.

V tomto směru má nový papež z USA (jeho rodiče pocházejí z Evropy) názorově blízko k našim lidovcům, kteří by rádi zatáhli naši zemi do středověku. Klíčová role bývalého europoslance P. Svobody, který se nedávno stal velvyslancem u Svatého stolce (= Vatikán), při vyjednávání o návštěvě P. Pavla ve Vatikánu je nesporná. Zřejmě se jedná o „výměnný“ obchod, protože politikům lidovců hrozí absolutní vymazání z politické mapy. (Jsou již v záporných číslech ve výzkumech volebních preferencí.) Zdá se, že lidovci zařídili zkompromitovanému P. Pavlovi návštěvu u papeže, a Pavel jim zase na oplátku pravděpodobně slíbil nějaké další politické „angažmá“. Jedná se o to, co se stane po pravděpodobném rozpadu Babišovy vlády. Lidovci by rádi nahradili buď „Motoristy“, nebo SPD. Chybí jim k tomu jediné: politický realismus.

Po tomto přehledu základní faktografie o papežích, kteří stáli a stojí v čele římskokatolické církve v posledních padesáti letech, bych rád obrátil pozornost čtenářů v aktuální informaci: k návštěvě prezidenta ČR Petra Pavla s manželkou ve Vatikánu. Došlo k ní v pondělí dne 19. 1. 2026. Návštěvu sledovala jak Česká televize (tentokrát tam neposlala svého redaktora z „vědecké redakce“ V. Piskalu , nýbrž tam měla k tomu určený televizní štáb), tak i ostatní média. Přesto ani ČT nám neukázala ony fotografie, které se pak objevily na internetu. Na jedné z nich je zachycen i velvyslanec P. Svoboda, stojící hned vedle prezidentova kancléře M. Vašiny.

Lidovcům se podařil za vlády P. Fialy „husarský“ kousek: prostrkat tohoto politického nýmanda, P. Svobodu, až na významný diplomatický post ve Vatikánu. Je pro mne záhadou, co tam ten člověk může dělat, když ničemu nerozumí. To doopravdy nechápu. Lidovci ve své straně trpí tím, že nemají žádné osobnosti. Proto všude rozmísťují podobné „nuly“, jako je tento neúspěšný europoslanec. Jak potvrzují dříve zveřejněné fotografie na sociálních sítích, byl P. Svoboda přítomen na Svatoperském náměstí i při požehnání předmětům, které před několika týdny do Vatikánu přivezli dnešní poslanci P. Hladík a F. Talíř.

Nestydatost a vlezlost politiků KDU-ČSL přesáhly v posledních týdnech již všechny únosné meze. Ministři Babišovy vlády s tím mají teď plné ruce práce: je třeba všechny tyto lidovecké „vyžírky“ vyházet z ministerstev i z dalších celostátních úřadů. Lidovci nedělali za Fialovy vlády nic jiného, než že rozmisťovali svoje lidi ke korytům – za velké peníze nás všech, daňových poplatníků. Za to je brzy čert odnese do pekla. Ostatní čerti se už na ně těší a pilně topí pod všemi kotly, aby jim bylo teploučko.

─────

Ocituji komentář, který k této fotografii napsal Petr Štěpánek, první místopředseda strany „Trikolora“, která se po volbách z října 2025 stala součásti Babišovy koalice. Tento politik se nikdy netajil svými kritickými názory. Totéž se týká i jeho vztahu k současnému prezidentu republiky. Zde je stanovisko autora k této ostudné fotografii:

„Komunistický rozvědčík, papež a komunistická politručka. Dokonalý bizár. Přesně takové poťouchlé příběhy historie píše, když nemáte tolik soudnosti, abyste věděli, že s jistou minulostí je prostě zcela nemravné usilovat o post prezidenta republiky. Ono se totiž vždycky najde dostatek hlupáků, kteří svojí volbou takové příběhy dopustí.“

Nemusel bych k tomuto stanovisku nic dodávat, protože se s ním bezvýhradně ztotožňuji. Na rozdíl od autora těchto slov se domnívám, že nový papež, Američan, který se nebojí kritizovat svého prezidenta, jenž se momentálně „utrhl ze řetězu“ a nikdo si s ním neví rady, je v tomto příběhu s P. Pavlem nevinně. Zřejmě se spolehl na informace z české strany, jež nebyly spolehlivé ani pravdivé. A možná se mylně domníval, že čeští krajané, kteří žijí v Chicagu, jsou stejně slušní a spolehliví jako Češi doma. A v tom je ten omyl. Ne všichni totiž takoví jsou.

Dovolím si k tomu připojit ještě toto: Janu Pavlu II. by se to nestalo, protože ten si v komunistickém režimu prožil své a dobře věděl, že nikomu není radno věřit, hlavně ne komunistům! A opatrný by byl nejspíš i papež Benedikt XVI., který i z Bavorska mohl sledovat, co se děje v komunistickém Československu. Jeho setkání s arcibiskupem M. Vlkem (2009) tomu ostatně odpovídalo: Vlk totiž patřil k pronásledovaným kněžím. Komunistický režim ho dusil, jak se dalo. Nelze totiž všechny házet do jednoho pytle: ani komunisty, ani oběti jejich pronásledování. Je třeba si v tom udělat pořádek!

To papež Lev XIV. evidentně nedokázal, protože s tím neměl žádné zkušenosti. Pokud tu návštěvu P. Pavla dojednával lidovecký „kolaborant“ P. Svoboda, není divu, že to dopadlo právě tak. Lidovci byli odjakživa ti největší političtí kolaboranti a komedianti zároveň. Není u nás odpornější partaje, než je právě tato sebranka „černoprdelnických“ darmošlapů a vyžírek. To oni mohou za to, že se dnes část našich spoluobčanů pozastavuje nad tím, jak je možné, že se papež setkal s tak profláknutou postavičkou, ostudou všech ostud, P. Pavlem a jeho manželkou. Nenajdeme v civilizovaném světě podobný exemplář: „komoušský“ pár, který se prodral do nejvyšší funkce v zemi tím, že obelhal nadpoloviční část voličů. To nevymyslíš!

Zakončím to větou, která nejlépe vystihuje daný stav: Přijetí komunistického rozvědčíka a jeho politručky samotným papežem ve Vatikánu je těžkou urážkou všech slušných, nábožensky smýšlejících občanů, a to nejen praktikujících katolíků. Právě římskokatolická církev v Československu totiž přinesla v letech 1948-89 ty největší oběti ze všech zemí střední a východní Evropy. Těch států, které se po roce 1945 dostaly do zájmové sféry Sovětského svazu a masového vraha J. V. Stalina, který v mládí studoval v kněžském semináři.

V dějinách se občas odehrávají příběhy, které lze jen těžko pochopit zdravým rozumem. Totéž platí i o návštěvě našeho „lampasáckého“ páru z Pražského hradu u papeže, kterému kdosi nechtěl říci pravdu o tom, kdože to vlastně přijde na audienci. Nepleťme si „Audienci“ V. Havla s tímto politickým divadlem. Jedná se o zcela odlišné dramatické „kusy“.

Je tak na okraj připomenu, že tato návštěva se uskutečnila v den 57. výročí úmrtí studenta J. Palacha. To jen tak pro pořádek, abychom znali všechny souvislosti. Pavlovi „podkuřovači“ z České televize si dali náramně pozor na to, aby nám tuto skutečnost zatajili. Podobně jako i jiné souvislosti z poslední doby. Opět o jeden důvod víc, proč je třeba tuto prohnilou televizi co nejrychleji zrušit.

23. 1. 2026

‒ RJ ‒