Svobodné noviny na internetu

Piráti a STAN – nejslabší článek Fialovy vlády

Napíšu to hned na začátku, aby tomu porozuměli i jedinci poloslepí a nedoslýchaví: ani jeden z těch jmenovaných soudruhů nemá v české vládě co pohledávat. Důvod je prostý: v českých zemích neexistuje téměř třicet let od rozdělení společného státu žádný důvod, proč by se tam měli vyskytovat Slováci! Ať se vrátí do své původní vlasti a tam přiloží ruku k dílu! My to tady zvládneme i bez nich. Slováky k tomu nepotřebujeme. Žádné. Ani ty, které sem natahal slovenský kolaborant a vlastizrádce G. Husák, ani ty další, kteří sem přivandrovali za vidinou lepšího života v bohatším Česku po roce 1989, kdy si o svých záležitostech můžeme konečně rozhodovat sami – bez sovětských tanků a jejich pomocníků z řad členů KSČ, jakož i jejich pomahačů ze Slovenska.

Vím, že těmito příkrými, leč pravdivými, slovy naštvu mnoho „potrefených hus“ (a husáků). Proti slušným a poctivým Slovákům jsem nikdy nic neměl, protože dobré a korektní sousedské vztahy jsou něco jiného než plnění politického „zadání“, které vůči Čechům praktikoval G. Husák. Ten to totiž dělal velice ochotně jednak na příkaz Moskvy, která svobodomyslnějším Čechům nedůvěřovala (na rozdíl od poslušných slovenských přisluhovačů), jednak jako osobní pomstu „Čehúnom“ za příkoří, jehož se na tomto uvědomělém slovenském soudruhovi (= Husákovi) dopouštěli čeští estébáci a bachaři během jeho desetiletého vyšetřování a následného věznění. Navzdory tomu všemu G. Husák vždycky byl a zůstal fanatickým bolševikem až do konce života.

Tyto řádky předesílám proto, aby bylo jasné i čtenářům z nejmladší generace, co znamenala Husákova éra tzv. normalizace, kterou oni sice nezažili, která však dodnes otravuje atmosféru v naší zemi. Když už jsme nebyli schopni vyrovnat se s neblahým dědictvím komunistického režimu, měli bychom aspoň vědět, co ve skutečnosti znamenalo. O tom, jakou bilanci měli komunisté za sebou po těch 41 letech vládnutí, shrnuje článek s názvem Fialova vláda „Národní fronty“ – vzor 2021 (SN č. 11/2021, vloženo 7. 11. 2021, ZDE).

Je logické, že když P. Fiala a jeho kolegové z pětikoaličního „slepence“ slibovali ZMĚNU, mnozí občané a voliči očekávali, že nositeli těchto změn budou zcela noví jedinci, zbrusu noví politici, nikoli „recyklované“ figurky, které se v politice pohybují desítky let (Benda, Blažek, Stanjura, Kupka aj.). V nové vládě jsou nejvíce zastoupeni nejrůznější kariéristé a neúspěšní „převlékači kabátů“. Ti, kteří se pokoušejí živit politikou minimálně posledních deset let. Jsou to často všelijaké zkrachovalé existence, které kromě parazitování na státní kase nic neumí. V poslední době honbě za „koryty“ propadli také „Piráti“, kteří si až dosud hráli na politické svatoušky a kritiky všeho a všech.

Každému, kdo pamatuje alespoň část našeho polistopadového vývoje, muselo být jasné, že po cirkusu okolo podzimních voleb bude následovat zdlouhavá etapa vyjednávání o příští vládě. Predestinovaný „premiér“ P. Fiala, do jehož předvolební kampaně kdosi bohatý (vypadá to spíše na zahraniční sponzory než na „chudé“ a lakomé Čechy) nastrkal obrovské peníze, se dopustil ještě před volbami kardinální chyby: slíbil konkurenční koalici PirSTAN zastoupení ve vládě. Kdyby to neudělal a kdyby nová vláda vznikla jen na půdorysu tří stran koalice SPOLU, byla by již dávno nejen ustavena, ale i jmenována. A dost možná by měla za sebou i hlasování o vyslovení důvěry.

Ale protože P. Fiala slouží jak „loutkovodičům“ u nás doma, tak i těm zahraničním (např. B. Posseltovi a jeho „milým krajanům“), podvolil se obrovskému tlaku a slíbil dvojkoalici PirSTAN neúměrný počet ministerských křesel. Nejen A. Babiš, který se v politice za těch osm let hodně naučil (hlavně předvídat příští „zádrhele“ ve vývoji), muselo být od začátku jasné, že nejslabším článkem vládního „slepence“ pěti stran budou ministři za „Piráty“ a STAN. To se nakonec potvrdilo.

Situaci od samého začátku komplikoval špatně utajovaný konflikt mezi oběma uskupeními: voliči STAN totiž „vykroužkovali“ většinu kandidátů „Pirátů“, kterých bylo na kandidátkách ve skutečnosti dvakrát tolik než zástupců STAN. Výsledek je všeobecně znám: 4 poslanecké mandáty a 3 ministerská křesla pro „Piráty“. Je to evidentní nepoměr, který jen potvrzuje, že se jednalo o volební podvod: na voličích i na koaličním partnerovi. V zavedené demokratické zemi by se na základě tohoto zjištění musely volby opakovat. V nich by ovšem každá strana již kandidovala sama za sebe, nikoli v koalici. Ty, jak známo (měl by to vědět i „politolog na baterky“ P. Fiala), se sestavují až po volbách, nikoli před nimi. Tak se to dělá pouze v „Kocourkově“ zvaném Česká republika.

„Piráti“ a STAN představují nejslabší článek Fialovy vlády. Tomu odpovídají i problémy okolo nominace na jednotlivá ministerská křesla: STAN bude mít 3 ministry a stejný počet si vyvzdorovali i „Piráti“, třebaže jejich volební výsledek tomu vůbec neodpovídá. Je to „úlitba“ pirátským bohům za to, že STAN svého koaličního partnera podrazil. Zdá se, že něco takového „Pirátům“ nevadí: o politické cti zřejmě nikdy neslyšeli, nebo se až dosud pohybovali jen v politickém „suterénu“, kde se podobnými „malichernostmi“ nikdo nezabývá.

A tak se stalo, že se „Piráti“ rozhodli vykročit do dalších měsíců svého vegetování v politice stejnou cestou „sebezničení“, jakou si předtím zvolili politici ČSSD. Raději budou dřepět ve vládě, třebaže ta bude otevřeně kašlat na jejich programové priority, a to jenom proto, aby mohli zajistit dobře placená koryta a korýtka pro své méně úspěšné kandidáty z voleb. Ti se mají stát náměstky na některých ministerstvech. I tak možno, soudruzi! Počítejte však s tím, že dopadnete stejně neslavně jako socani, kteří kvůli „konkubinátu“ s A. Babišem v těchto dnech končí a připravují svůj stranický funus. Jejich bývalí náměstkové záhy zamíří na Úřady práce. Pokusí se najít nějakou jinou „zašívárnu“, kde nebudou muset pracovat. Tak se to mnozí z nich naučili a nic jiného neumí.

Nebudu připomínat přehnané sebevědomí, kterým ještě na jaře 2021 oplývali někteří „Piráti“: předseda strany I. Bartoš se již představoval jako příští premiér (to P. Fiala se choval mnohem skromněji a díky tomu možná vyhrál ve volbách) a kandidáti do voleb si již prohlíželi kanceláře na některých ministerstvech. Nakonec všechno dopadlo trochu jinak, než si to tito političtí naivkové naplánovali. Ukázalo se, že pravdu jsem měl já, když jsem je za to kritizoval a když jsem jim předpovídal, že na podzim budou vyklízet své kanceláře na Malé Straně. Byla to „prorocká“ slova: můj instinkt mě opět nezklamal. Každý to přece dobře známe: „Pýcha předchází pád.“ A některé pády bývají z hodně velké výšky.

Nicméně – i navzdory tomu se v Bartošově hlavě stále ještě nerozsvítilo. Díval jsem se dne 12. 12. 2021 na jeho vystoupení v Partii T. Tománkové na CNN Prima News. Být na místě P. Fialy, poslal bych I. Bartoše ze všeho nejdříve k holiči. Až si ty dredy nechá oholit, jistě se mu v té jeho „makovici“ rozsvítí. Zejména poté, kdy k nám dorazilo Betlémské světlo – jako předzvěst blížících se Vánoc.

Z mého pozorování, kterak se v naší politice chovají zástupci „Pirátů“ a politici STAN, jednoznačně vyplývá toto: STAN sdružuje lidi „všemi mastmi mazané“, všelijaké „vykuky“ a „převlékače kabátů“. U „Pirátů“ je to daleko přehlednější: je to jen spolek nevychovaných, nevzdělaných a málo zkušených „svazáků“, kteří by se chtěli mít dobře za peníze daňových poplatníků. Tak jednoduché to je, že se tomu ani nechce věřit!

─────

Podivná minulost Slováka Jozefa Síkely?

Po politickém divadýlku, které nám předvedl V. Rakušan, předseda STAN, se svým kandidátem na ministra průmyslu a obchodu, Věslavem Michalikem (s tak zvláštním jménem bych se do české vlády vůbec netlačil), následovala „blesková nominace typického „králíka z klobouku“. Zkrátka: jednu problémovou osobu nahradila jiná – 54letý Slovák Jozef Síkela. Za pozornost stojí, že ho do vlády údajně navrhl jeho „kámoš“ – vesnický učitel ze Suché Lozi P. Gazdík.

O tom, že Slováci nemají v české vládě co pohledávat, píšu dlouhá léta. Do naší vlády se neměl dostat ani A. Babiš. (Psal jsem v tomto duchu již v r. 2017.) Tehdy mu to „zařídili“ dva nezodpovědní předsedové politických stran: P. Bělobrádek (KDU-ČSL) a B. Sobotka (ČSSD). Ti chtěli tenkrát tak moc vládnout, že se postarali o to, aby byl „ohnut“ tzv. lustrační zákon ve prospěch A. Babiše. Vadit jim to začalo až mnohem později, když zjistili, co tím způsobili. V jiné zemi by za to skončili ve vězení. U nás je to zřejmě v tom nejlepším pořádku. Čemu se pak divíme?

Co se týká osoby J. Síkely, toho jsem označil za další problematickou osobu Fialova kabinetu okamžitě, jakmile se jeho jméno objevilo v médiích. Psal jsem o něm v článku s titulkem „Slovák ve vládě? To má být ta ZMĚNA?“ (SN č. 11/2021, vloženo 30. 11. 2021, ZDE). V dotyčném článku jsem upozornil na Síkelovu podezřelou minulost. Z mé strany to byl opět spíš politický instinkt. A jak se znovu ukázalo, nezmýlil jsem se ani tentokrát. Až o pár dní později se potvrdilo, že to s tou Síkelovou minulostí bude ještě komplikovanější, než se zpočátku zdálo. Však od té doby je okolo něho podezřelé „ticho po pěšině“.

S novými informacemi okolo tohoto nominanta STAN na funkci ministra průmyslu a obchodu, bankéře J. Síkely, přišla investigativní novinářka J. Bobošíková. Ve svém pořadu „Aby bylo jasno“ se zabývala jak minulostí tohoto politika, tak i dalšího z nominantů na příštího ministra pro legislativu – advokáta Michala Šalomouna z Třebíče. Na výsledky pátrání J. Bobošíkové o těchto politicích upozornil internetový deník „Parlamentní listy“ v článku s názvem „Právní aspekty legrace. Vědecké dílo, za které získal titul ministr pro legislativu“ (PL, 9. 12. 2021, 19:42).

Z tohoto článku se dozvídáme o tom, že otec J. Síkely byl vojákem z povolání, který pocházel ze slovenského Starého Tekova v okrese Levice (Nitranský kraj). Nejenže byl členem KSČ, což se u vojáků předpokládalo, ale stal se i spolupracovníkem vojenské kontrarozvědky. Při kontaktu se svými nadřízenými používal krycí jméno: Leopard.

A jak to celé souvisí s mým upozorněním na případnou předlistopadovou minulost J. Síkely juniora? Je to prosté a každý to může pochopit i s „vysokou školou života“: synek agenta vojenské kontrarozvědky se pohotově zařadil mezi organizátory studentských protestů na konci roku 1989! Musel mít informace o připravovaných politických změnách přímo „od pramene“ – od estébáků, kteří to všechno řídili.

Překvapen tímto zjištěním může být jedině ten, kdo o působení Státní bezpečnosti (StB) před rokem 1989 (i po něm) nikdy v životě neslyšel. Víme to všichni, kteří jsme se někdy ocitli ve vyšetřovnách této zločinecké organizace jako „nepřátelé socialismu“: Tito lidé nikam nezmizeli, a pokud nezemřeli, žijí mezi námi dál – „jako by se nechumelilo“. Podobně je tomu i v pohádkách, jež začínají větou: „Byl jednou jeden král…“

─────

Michal Šalomoun ‒ jen jeden z mnoha „politických turistů“?

Zajímavou politickou minulost mají nejen kandidáti STAN na příští ministry, ale i řadoví poslanci tohoto uskupení. Je to jako přes kopírák: většina z nich vystřídala v posledních deseti letech nejrůznější politické strany. (Platilo to i o V. Michalikovi.) Jsou to vesměs bývalí členové ODS, ČSSD, KDU-ČSL nebo Věcí veřejných (VV). Stačí si projít údaje v politických životopisech jak politiků STAN, tak i těch z ANO 2011 nebo „Pirátů“.

Investigativní novinářka J. Bobošíková si dala tu práci a vypátrala pozoruhodná fakta jak o politické minulosti tohoto nominanta na funkci ministra pro legislativu, tak i údaje o jeho vzdělání. Tento kandidát STAN je totiž doktorem práv a magistrem umění s politickými zkušenostmi. Má za sebou poměrně pestrou a bohatou politickou minulost – vesměs neúspěšnou. Jeho první skutečný úspěch přitom nesouvisí s žádnými volbami, jichž se aktivně zúčastnil jako kandidát, nýbrž se stranickou nominací, jež se odehrála „kabinetně“ – mimo rámec soutěže politických stran. To považuji za důležité zdůraznit: Šalomoun byl totiž nominován vedením „Pirátů“ – jako nestraník.

Tento kandidát se pokoušel v minulosti v politice prorazit až v posledním desetiletí – pokaždé neúspěšně. Poprvé kandidoval za „Věci veřejné“ do zastupitelstva města Třebíče. Funkci radního získal nakonec nikoli proto, že by byl zvolen, nýbrž proto, že jeho úspěšnější stranický kolega se odstěhoval a dva náhradníci tuto funkci odmítli. O uhájení tohoto postu se M. Šalomoun sice znovu pokusil v dalších komunálních volbách, avšak neuspěl. Tentokrát kandidoval nikoli za VV, ale za uskupení s názvem „Ta naše Třebíč“. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v r. 2017 M. Šalomoun kandidoval pro změnu za „Piráty“ – opět neúspěšně. Přesto nehodil flintu do žita a pokoušel politické štěstí dál: v r. 2018 kandidoval do Senátu (za „Piráty“ s podporou TOP 09), v r. 2019 do Evropského parlamentu a v r. 2020 v krajských volbách do zastupitelstva kraje Vysočina – pokaždé za „Piráty“ a vždy neúspěšně. Jak již bylo uvedeno, první úspěch se dostavil až na základě politické dohody P. Fialy a I. Bartoše: výsledkem je nominace M. Šalomouna do funkce ministra pro legislativu.

Aby to nevypadalo, že na tomto nominantovi nevidím nic, zač by ho bylo možno pochválit, musím konstatovat toto: Je to jeden z mála kompetentních kandidátů, který provozuje soukromou advokátní praxi. Z toho důvodu mu zase hrozí, že by se mohl dostat do „střetu zájmů“. Mimo jiné se totiž zabývá i exekucemi, jež patří k oblíbeným politickým tématům koalice SPOLU. J. Bobošíková „vyšťourala“ na tohoto ministerského kandidáta ještě něco jiného: Jeho diplomová práce má tento zajímavý titul: „Humor v seriálu Simpsonovi“. Titul JUDr. získal za rigorózní práci s názvem „Právní ochrana názvů, postav a příběhů uměleckých děl“. A do třetice: Titul Ph. D. dostal za práci na podobné téma: „Právní aspekty legrace“.

No řekněte: není to legrace, když absolventi vysokoškolského studia píší o legraci? U právníka, jenž by rád rozhodoval o tom, které ze starších zákonů mají být vyřazeny z našeho právního řádu, bych předpokládal nějaký serióznější námět jeho závěrečné práce. Zřejmě i to má být ona ZMĚNA, na niž nás Fialova vláda láká a kterou nám slibuje. Máme se tedy na co těšit! S M. Šalomounem se jistě nudit nebudeme. Totéž platí pro celou Fialovu vládu – až do jejího konce. Brečet se bude až pak.

12. 12. 2021

‒ RJ ‒