Ze života politických stran (podzim 2024)
„Piráti“: strana zaniká, zmatek v hlavách politiků pokračuje…
Piráti? To je ta strana s velkými ambicemi, která již přestala existovat, ale přesto si ještě stačila uspořádat „Mimořádné celostátní fórum“ (v jiných stranách tomu říkají: sjezd nebo sněm), na němž si zvolila nové vedení. To bude mít za úkol dělat stafáž postupnému umírání této zbytečné partaje a přípravám na stranický „funus“.
Samozřejmě – to vše za přítomnosti kamer České televize, která této straně, vyhozené z vlády, fandí a podkuřuje naprosto neuvěřitelným a nepochopitelným způsobem. Skoro tak, jako by tu partaj ještě někdo v budoucnu potřeboval. Něco podobného jsme zažívali i okolo ČSSD pod Šmardovým vedením, než se potvrdilo, že je tato strana spolehlivě „mrtvá“. To ostatně ukázaly všechny volby z poslední doby.
Na internetu jsem zaznamenal i úvahu jakéhosi provládního pisálka o tom, že se počítá (zajímalo by mě, kdo s tím počítá, snad ne Fiala?) s účastí „Pirátů“ v případné další povolební koalici s ODS. Tady se nejspíš kdosi zcela zbláznil, nebo neví nic o tom, co se v posledních měsících okolo I. Bartoše a jeho strany odehrálo. Ignorantů mezi politiky je stále dost a dost. Ty zajímají jedině peníze, které jim sype stát z kapes daňových poplatníků. Přesto stále platí jedna důležitá věc: V politice je nutno sledovat veškeré dění – i to za plotem zahrádky příslušné politické strany. Bez této znalosti jste pro budoucnost úplně ztracení a nepoužitelní.
Televizní kanál ČT24 se na „Pirátské fórum“ dobře připravil. V sobotu dne 9. 11. 2024 (od 9.35 hod.) zařadil do svého vysílání zpravodajský blok z tohoto „sněmování“, jehož součástí byl i přímý přenos z úvodní části tohoto vrcholného stranického jednání. V něm zazněly projevy uchazečů o funkci předsedy strany. Časově nejdelší byl úvodní projev končícího předsedy I. Bartoše, kterému všichni přítomní děkovali. Nu – což!
Chápu povinnou úctu k „otci-zakladateli“, avšak všechno ostatní si již potlesk nezasluhuje. Není pro to žádný důvod. Vždyť kvůli Bartošovi „Piráti“ ve vládě skončili! Premiér P. Fiala byl v důsledku nepříznivých okolností okolo digitalizace stavebního řízení dotlačen k velice nepopulárnímu kroku. „Vyhození z vlády“ bylo sice až moc teatrální a mohlo se odehrát přijatelnějším způsobem, avšak zároveň bylo plně na místě. Stejně se to nakonec obrátilo jak proti premiérovi, tak i proti ODS. To už se „vyretušovat“ nedá!
ČT24 se rozhodla, a to navzdory měnícím se poměrům v USA i u nás, pokračovat v šíření polopravd a demagogie. Ten, kdo tam ten mediální „cirkus“ řídí, si zřejmě nepřečetl můj článek o udělování státních vyznamenání prezidentem republiky dne 28. 10. 2024. Proto nám „zabednění“ redaktoři této televize představili jako svého „speciálního komentátora“ onoho „Pirátského fóra“ známého lidového vypravěče Daniela Kroupu, beznadějně profláknutého podporovatele „komunistického rozvědčíka Pávka“ z Pražského hradu. Kdo jiný než právě tento „slavný politolog“ (divím se, že ho hanba nefackuje, ale určité procento lidí u nás se vyznačuje tím, že jsou „splachovací“ – jako WC) by měl tuto světodějnou událost, jako je „posmrtný sjezd“ strany, komentovat, že ano?
Moderátorka dopoledního zpravodajského bloku na ČT24, J. Krásná, byla evidentně „nesvá“. (Já sám jsem redaktory i vedení ČT za poslední tři roky více než desetkrát upozornil na to, že D. Kroupa je vystudovaný filozof a za „politologa“ se pouze vydává. Toto konstatování ČT vůbec nebere v potaz a dál si mele svou. Fakta je nezajímají, protože důležitější je provládní propaganda, v níž D. Kroupa patří mezi přeborníky.)
Možná není od věci připomenout, jaká je u nás praxe na základních a středních školách. Tam je vcelku běžné, že ředitel školy, který musí zajistit její nerušený provoz, může svým podřízeným nařídit, že budou „neaprobovaně“ učit i předmět, pro který na této škole chybí kvalifikovaný, vystudovaný učitel. Procento těchto „neaprobovaných“ učitelů je u nás stále vysoké. Dokonce se to řeší tak, že někteří politici prosazují, aby byla možnost tyto nekvalifikované učitele i nadále zaměstnávat, třebaže neprokáží, že zahájili příslušné pedagogické studium. Zkrátka: je to jeden ze začarovaných kruhů našeho školství.
(À propos: Žáci a studenti na školách dobře vědí, že příslušný pan učitel nebo paní učitelka vyučují tomuto předmětu „neaprobovaně“. A někteří toho pochopitelně i zneužívají. Kladou například příslušnému pedagogovi otázky, na něž není schopen odpovědět, a následně se mu posmívají, že nic neumí. S tím se pak buduje autorita velice obtížně.)
Ač mám k výše jmenované, „nafrněné“ moderátorce tisíc a jednu výhradu, tady se jí musím zastat. Na první pohled totiž bylo zřejmé, že se do této situace dostala rozhodnutím někoho jiného. U Kroupova „politologického plácání“ se nehezky šklebila i „předčítačka zpráv“ K. Trnková. Ta si následujícího dne, v neděli 10. 11. 2024, pro jistotu na sebe navlékla fialové šaty, aby si vylepšila „kádrový profil“ u svých šéfů.
Přitom ani jedna z těchto pracovnic ČT to, že si kdosi v televizním zákulisí vynutil, aby z obrazovky zase promluvil nedávno vyznamenaný chartista D. Kroupa, nezavinila. Na podobnou svévoli jsou v ČT, jak se zdá, zvyklí již z dob ředitelování P. Dvořáka, kterého prezident republiky P. Pavel letos vyznamenal spolu s D. Kroupou. Předlistopadový komunista P. Dvořák a chartista D. Kroupa, to je vskutku „dvojka“ k pohledání!
Třebaže jsem sledoval pokračování „Pirátského fóra“ pouze jedním okem a jedním uchem dál, nezaregistroval jsem, co se stalo, že D. Kroupa náhle přestal být „šéfkomentátorem“ tohoto stranického rokování. Vedle něho se tam párkrát mihl i redaktor ČT F. Šusta, kterého si tam vyslala přímo redakce ČT24; Kroupa hovořil přes Spype. O následujícím vývoji událostí jsme se v příštích minutách dozvídali jen z agenturních zpráv. Poté, kdy se D. Kroupa z obrazovky po poledni vytratil, nahradil jej pohotově skutečný šéfkomentátor „Deníku.cz“ a bývalý Babišův poslanec M. Komárek. Na rozdíl od Kroupova „plácání“ jsme mohli slyšet skutečně věcný komentář, který svědčil o tom, že tento novinář tomu doopravdy rozumí.
K vystoupení kandidátů na funkci předsedy „Pirátů“ si dovolím konstatovat toto: Nerozumím tomu, proč se museli tito uchazeči vejít do časového limitu pouhých dvou minut. Všichni hovořili bez papíru a dohromady nestačili říci skoro nic. (Chtělo by to aspoň 10 minut.) Jednalo se výhradně o formální proceduru, aby se mohlo rychle hlasovat. Rovněž dva nejnadějnější kandidáti byli jasní od samého začátku: byl to exsenátor L. Wagenknecht a náměstek pražského primátora Z. Hřib.
K nejrozumnějším projevům patřil ten, který pronesl ostravský radní D. Witosz. Ten prohlásil, že v politice je nejdůležitější vytrvalost. Z toho důvodu prý není důležité, jak velké preference příslušná strana má. Možná si dotyčný komunální politik nevšiml toho, že pro většinu ostatních politiků je nejdůležitější něco jiného: být u koryta, když to daňoví poplatníci platí.
Z komentáře M. Komárka, který je nepochybně zkušeným novinářem i dobrým pozorovatelem naší politické scény, mě zaujala tato jeho věta: „Piráti se musí redefinovat.“ Měl tím na mysli onen debakl, který tato strana utrpěla v posledních třech volbách. Až po nich následoval široce medializovaný „vyhazov“ z Fialovy vlády. Pokud by „Piráti“ měli šanci na pokračování v politice (s výjimkou Prahy je nikdo nevolí), pak by byl tento požadavek namístě. U fakticky „mrtvé“ a totálně znevěrohodněné strany je to spíš na stranický „funus“. Být na místě Z. Hřiba, zbytečně bych to neoddaloval.
To, že se nový předseda strany Z. Hřib bezprostředně po zvolení odmítl stát lídrem pro parlamentní volby v roce 2025, potvrzuje, že si konec této strany dobře uvědomuje. Je lépe nekandidovat, než se doživotně znemožnit. Jako Pražák ze Slavičína (ve Zlínském kraji) to Hřib nemá jednoduché již dnes. Tento vystudovaný lékař je ve stejné situaci jako vystudovaný právník bez advokátní praxe J. Grolich: oba dali přednost „pozlátku“ politiky před výkonem řádné profese.
A ještě toto konstatování na závěr: Nově zvolenými místopředsedy „Pirátů“ se stali: Hana Hajnová, Martin Šmída a Michal Bláha. Čtvrtý z místopředsedů má být zvolen prostřednictvím vnitrostranického internetového hlasování.
●●●
Volba amerického prezidenta aneb Do kterého zadku „fialovci“ polezou teď?
Komentáře k aktuálnímu dění v našich politických stranách nemohu pojmout jinak, než jak činím. Ačkoliv premiér P. Fiala tvrdí, že je v podstatě jedno, kdo bude sedět v Bílém domě ve Washingtonu, je tomu trochu jinak. Jedno to doopravdy není.
Nejnovější výzkum veřejného mínění, s nímž ČT přispěchala dne 9. 11. 2024, nikoho z „antifialovců“ nepřekvapil: Celých 48 % respondentů (zřejmě se tito výzkumníci ptali hostů z „pražské kavárny“) by dalo přednost demokratické kandidátce K. Harrisové, která je v podstatě dobře zakamuflovanou představitelkou extrémní levice. (Označovat ji za „komunistku“ v tom smyslu, jak to známe z vlastní historické zkušenosti jedné z postkomunistických zemí sovětské koloniální říše z doby před pádem Berlínské zdi, není úplně přesné.)
Již pár dní před úterkem 5. 11. 2024, kdy se volby prezidenta USA konaly, prosakovaly do médií informace o tom (byly to „testovací balónky“), že někteří politici Fialovy koalice by neměli nic proti tomu, kdyby zvítězil D. Trump. Mezi prvními „překabátěnými“ stoupenci našeho tradičního amerického řiťolezectví byl, jak se dalo čekat, lidovecký europoslanec T. Zdechovský. Ten to po evropských volbách nemá jednoduché ani mezi kolegy v Bruselu a ve Štrasburku, ale ani mezi spolustraníky. Ti ho obviňují z toho, že dluží straně peníze za kampaň. (Mají to být statisíce Kč.)
O tom, že se připravuje velké „převlékání kabátů“, bylo jasno ještě předtím, než byly sečteny všechny hlasy. Několik hodin před samotnými volbami totiž uskutečnil „Deník N“ anketu mezi politiky Poslanecké sněmovny o tom, komu z kandidátů na prezidenta dávají přednost. Výsledek „šetření“ těchto novinářů dokládá níže uvedená tabulka.
Z ní vyplývá, že „pohotoví“ a „prozíraví“ politici Babišova uskupení ANO 2011 se již „v předstihu“ stačili přeorientovat na podporovatele D. Trumpa. Má to svoji logiku. U někoho, kdo v politice již byl a zanechal po sobě nějakou stopu, aspoň víme, co od něho můžeme očekávat. Tvrzení, že je Trump „neřízená střela“ nebo „enfant terrible“, je trochu laciné. Kroky tohoto budoucího prezidenta jsou naopak předvídatelné a očekávatelné. Nejde přitom zdaleka jen o postoj k válce na Ukrajině.
Zmíněná anketa mezi politiky stran, které jsou zastoupeny v PS, ukazuje, že „modří ptáci“ (= ODS) a „černoprdelníci“ (= KDU-ČSL) lavírují mezi oběma kandidáty na funkci amerického prezidenta. Přitom je zřejmé na první pohled, že v programu „konzervativního“ D. Trumpa je leccos, co bychom mohli označit slůvkem „populismus“. Oproti J. Bidenovi a K. Harrisové je „etnický“ záběr D. Trumpa mnohem širší. A stejná je i jeho podpora ze strany amerických občanů: nejen „bílých“ mužů, na které „feministka“ K. Harrisová okázale zapomněla, ale i Afroameričanů a Hispánců. Ostatně i nabídka funkce ministra zahraničí v připravované administrativě D. Trumpa pro kubánského emigranta M. Rubia z Floridy je toho nejlepším potvrzením.
Předvolební prezidentská kampaň v USA naznačila ještě jednu zajímavou skutečnost: Trump má podporu obyčejných Američanů, lidí práce. O ně by se správně měla opírat Demokratická strana, která je fakticky stranou sociálně-demokratického typu. (Extrémně levičáckou a progresivistickou z ní udělali až Biden a Harrisová.) Tato partaj se ve skutečnosti vyprofilovala jako strana „elitářů“, všelijakých pseudointelektuálů, jak to známe i z našich politických poměrů. Levice a pravice nezmizely z politiky ani v USA, jen se to všechno v posledních letech jaksi podivně zamotalo a zamlžilo.
Jak je zřejmé z výsledků nejnovějších prezidentských voleb, dali Američané přednost politickému realismu před demokratickým doktrinářstvím a protiruskými „narativy“. Přejí si opětovný hospodářský růst, nikoli pokračování ve stagnaci. Plnit historicky přežitou, nemoderní roli „četníka světa“ s sebou nese obrovské finanční náklady. Bez dobře fungující ekonomiky nelze tuto pozici prosazovat do nekonečna.
●●●
S Fialou jsme promarnili tři roky. Čeká nás kruté vystřízlivění!
Jako ukázka začínajícího „převlékání kabátů“ může posloužit ona zveřejněná anketa „Deníku N“. Z ní vyplývá následující: Zcela jasno o výsledku voleb příštího prezidenta USA měli poslanci Babišovy strany/hnutí ANO 2011. Politici této „catch all party“ považují za jasného vítěze D. Trumpa. Nijak se tím netají a neschovávají se za nejasné nebo nic neříkající odpovědi. Pro Trumpa se v anketě vyslovili tito Babišovi poslanci a poslankyně: A. Schillerová, A. Juchelka, I. Mádlová, J. Mašek, P. Růžička a R. Brabec.
Z koaliční ODS dali Trumpovi přednost např. poslanci K. Haas (s výhradami), K. Krejza, M. Benda (nejspíš opět začal chytat „nový vítr“) a S. Blaha (jinak „neviditelný“ poslanec). Ostatní dotázaní politici ODS možná překvapili svými odpověďmi: E. Decroix podle názoru novinářů z „Deníku N“ prý dala „nejasnou odpověď“, J. Havránek by nevolil „nikoho“ (asi z těch dvou kandidátů, protože víc jich nebylo); „nejasnou odpověď“ dal i poslanec P. Bendl. Naopak poslankyně a bývalá učitelka (tu musely děti ve škole jistě velmi milovat) R. Zajíčková si zahrála na „chytrou horákyni“. Volila by prý třetího kandidáta, byť žádný takový nebyl. Buď tato soudružka učitelka kampaň ani volby nesledovala, nebo je úplně „mimo“ – podobně jako předseda její strany. Pro Trumpa se vyslovili rovněž dva poslanci opoziční SPD: L. Šafránková a R. Rozvoral. V tomto případě se to dá klasifikovat tak, že hovořili nejspíš i za ostatní poslance tohoto dvacetičlenného klubu.
Demokratická kandidátka K. Harrisová byla jednomyslně podpořena poslanci za STAN (J. Berki, J. Lacina, J. Flek, M. Rataj, V. Rakušan), dále O. Richterovou (Piráti) nebo poslancem J. Jakobem (TOP 09). Jeho stranický kolega, ministr pro vědu a výzkum M. Ženíšek, nechal dotaz novinářů „bez odpovědi“. (I takovým způsobem lze proplouvat politickými vodami, když jsou volby skoro za dveřmi.) Podobně se zachoval i ministr zahraničí J. Lipavský (dříve Piráti, dnes bezpartijní), který se již předvedl jako ukázková politická korouhvička. („Kam vítr, tam plášť.“ To až dosud bylo krédo KDU-ČSL. Podle toho bych předpokládal, že zamíří spíš do této dvouprocentní strany než do jiné dvouprocentní pidistrany – TOP 09.)
Jako poslední skupinu dotazovaných poslanců jsem si nechal politiky KDU-ČSL. Nenajdeme u nás profláknutější partaj, než je právě totálně prohnilá, prolhaná, podvodnická a křivácká KDU-ČSL. Tito politici to ostatně prokázali na svém nedávném sjezdu. Z té „žumpy“, v níž vězí až po krk, jim dvě zvolené politické „vykopávky“ (Výborný, Bělobrádek) sotva pomohou. Aktuálně jsou prý lidovci na 1 procentu: do voleb budou spolehlivě v záporných číslech. Přesto se zoufalec Fiala stále snaží tuto podivnou partaj zachraňovat. Čím si ho zavázali, že jim tak bezmezně důvěřuje a fandí?
Z KDU-ČSL podpořili K. Harrisovou tito tři poslanci: „inkvizitor“ a „rusofob“ J. Bartošek, M. Kohajda (s výhradami) a přítel sudetských Němců Š. Heller (s výhradami). Stanoviska ostatních dotázaných poslanců této strany jsou více než zvláštní: šéf poslaneckého klubu A. Dufek („bez odpovědi“), M. Jurečka („nikoho“; alibismus bývalého předsedy strany jako hrom. S tím chce i nadále sedět ve vládě a tvářit se, že je všechno v nejlepším pořádku?), šéf výboru pro evropské záležitosti O. Benešík („nejasná odpověď“; tento vesnický podvodník a lhář si na odborníka přes zahraniční politiku celá ta léta pouze hraje) a první místopředseda strany P. Bělobrádek („nesmyslná odpověď“; vzhledem k jeho zdravotnímu stavu se spíš nabízí otázka: Co tam ještě dělá a proč již není v důchodu?).
Na první pohled je situace v klubu KDU-ČSL alarmující. O jednotném postupu strany nelze vůbec hovořit. Všem těmto politikům jde o jediné: Vydržet u koryt co nejdéle, aby si nahrabali dost penízků na dobu, až z politiky zmizí. Čeká je jedině „propadliště dějin“ nebo „černá díra“. Přesto se někteří z nich chovají, jako by ta jejich strana neměla 1 procento, ale 20 procent preferencí. Je to absolutní ztráta soudnosti a absence jakékoli sebereflexe. To nám ostatně nejlépe předváděl dosavadní předseda M. Jurečka. Tak nějak vypadá situace ve straně, která již zítra skončí a začne vyklízet kanceláře v PS.
Naposledy to postihlo ČSSD a KSČM. (Stranický „kašpárek“ J. Jakob z TOP 09 dokonce nechal vyklizené kanceláře po komunistech vysvětit od kněze). Teď jsou na řadě lidovci a v závěsu za nimi další „mrtvé“ strany: TOP 09 a Piráti. Vývoj potvrdil, že „splácaná“ koalice SPOLU byl grandiózní politický omyl, na který doplatily všechny tři zúčastněné strany. Je čas tento neúspěšný politický „projekt“ ukončit! Už se o tom začíná diskutovat i v ODS. Zatím ještě zdravý rozum nezvítězil, ale brzy se tak stane. ODS je na 10 procentech. Pokud se nevzpamatuje a nezbaví Fialy, bude do voleb na pěti procentech. Kdysi jsem (stačí zalistovat v mých starších článcích) odhadoval, že v příštích volbách dostane ODS maximálně 5-7 procent hlasů voličů. Vývoj opět potvrzuje, že jsem se nemýlil ani tentokrát.
●●●
Také lidovci „sjezdovali“, ale nic nového nevymysleli…
Kdo patří k největším „korouhvičkám“ v naší politice, je zřejmé na první pohled. Jsou to lidovci, kteří měli nedávno sjezd v Olomouci. Na něm obměnili stranické vedení ve stylu: „z bláta do louže“ nebo „z deště pod okap“. Na celkovém směřování do propadliště dějin se u této „dvouprocentní“ strany nic nezměnilo. Výborný jako předseda a Bělobrádek coby první místopředseda žádnou změnu nepředstavují. Je to pouze „zabetonování“ této strany do současného marasmu. „Konzervovat“ všechno špatné a nevymyslet vůbec nic nového, to je ostatně typické pro tuto zbytečnou stranu, která je plná zbytečných, na koryta natěšených politiků.
Tento stav je mimo jiné výsledkem působení právě P. Bělobrádka a jeho „podržtašek“ z generace „Husákových dětí“, kterými se obklopil. I tady totiž stále platí: Kde nic není, tam ani čert nebere. Lidovci se tak definitivně připravili o šanci na „restart“. Všechno si prohráli sami již tím, že se nedokázali včas zbavit M. Jurečky, který tuto stranu doslova „pohřbil zaživa“ tím, že mlžil a lhal o vánočním večírku z 21. 12. 2023, zatímco jeho spolustraníci nebyli schopni jej odvolat z funkce. Taková „svoloč“ nemá v demokratickém politickém systému místo.
[O naprosté ztrátě soudnosti tohoto „politika“ svědčí nejlépe citát jeho výroku, kterým opatřil svůj článek novinář R. Bartoníček, známý „podkuřovač“ premiérovi P. Fialovi. Jurečka prohlásil: „Bez nás bude ODS slabá. Mám takový respekt, že si nás nikdo nedovolí zahánět.“ (Aktuálně.cz, 10. 10. 2024, 5:30) Tolik nabubřelosti a prázdných slov jsem již dlouho v politice nezaznamenal. S tímto sebevědomím by si tento „pasáček vepřů“ z Rokytnice u Přerova, který se jistě brzy vrátí ke svým milovaným prasátkům, mohl otevřít krámek někde na náměstí, např. v Olomouci nebo v Přerově. Ale tam asi ne, protože romští spoluobčané by ho hnali, že by nestačil utíkat.]
Jak nedávno trefně poznamenala během schvalování Jurečkovy „důchodové reformy“ A. Schillerová (ANO 2011): U lidovců jde již jen o to, komu bude ve volbách 2025 nabídnuto místo na kandidátce koalice SPOLU (spíše však jen ODS). U žvanila a sedmilháře M. Výborného si tím můžeme být téměř jisti, u Jurečky už méně, protože tak zkompromitovaného politického kašpara bychom na celé naší politické scéně nenašli. U ostatních členů nově zvoleného předsednictva je to s velkým otazníkem. Noví místopředsedové (E. Hulicius, V. Pláteník, J. Horák) jsou osoby téměř neznámé.
O jediné ženě ve vedení (= bývalá Miss M. Žídková) nemluvě. Ta sice kritizuje (a spolu s ní i další ženy z Brna) zázračně úspěšného jihomoravského hejtmana J. Grolicha, ale to na umístění dosud mlčící političky z komunální úrovně na příští kandidátce pro parlamentní volby 2025 stačit nejspíš nebude. Jedině, že by se někdo postaral o „tlačenku“. Zkrátka: mnoho stran u nás momentálně bojuje o holé přežití. Podaří se to jen těm partajím, které nabídnou činy, nikoli prázdná slova a přestřelená gesta. A tady – bohužel – patří lidovci opět k těm nejhorším: předseda strany M. Výborný je politický žvanil par excellence.
À propos: Když slyším jméno Hulicius, pokaždé se mi vybaví to, nač upozorňuji již dlouhou dobu. Jurečka zatáhl KDU-ČSL do toho nejhoršího „černoprdelnického humusu“. Kdyby mohl, vedl by nás ochotně až do středověku. Nedávno „potichu“ dojednaný „konkordát“ mezi Fialovou vládou a papežským stolcem (= Vatikánem) potvrdil to, před čím jsem kdysi varoval. Fialova vláda nás bez uzardění i bez pozornosti médií (!) vrací do doby Bachova absolutismu z 50. let 19. století. To byl režim, který pronásledoval to nejlepší, co v té době reprezentovali K. Havlíček Borovský, B. Němcová či K. J. Erben a mnozí další čeští vlastenci. Nenechme se všelijakými „pasáčky vepřů“ z Rokytnice u Přerova nebo „profesůrky“ politologie z Brna zašlapat do země! Národ Husa, Komenského a Masaryka si to doopravdy nezaslouží!
Ano, již jméno Hulicius evokuje onen středověk. A Pláteník – to je jen parodie na Dietlův normalizační seriál „Okres na severu“. Rozdíl je pouze v tom, že okresní tajemník Josef Pláteník představoval tehdy vládnoucí KSČ, kdežto nový místopředseda Václav Pláteník je jen činovníkem dnes již „mrtvé“ KDU-ČSL. Tyto dva případy nových funkcionářů této strany potvrzují, že KDU-ČSL je stranou minulosti. Jde tam prý pouze o to, kdo z těchto politiků bude pokračovat v další kariéře pod protektorátem ODS. A ještě něco: Nepleťme si „zasmrádlost“ KDU-ČSL s politickým konzervativismem!
●●●
Jak P. Fiala hlasoval o „ukrajinském nacistovi“?
Když jsem si pročítal odpovědi poslanců KDU-ČSL na onu anketu „Deníku N“, vzpomněl jsem si na to, že podobně zmatené bylo hlasování těchto poslanců v kauze, která se týkala návrhu J. Foldyny (SPD) z 26. 9. 2023. Tento poslanec tehdy navrhoval zařadit na program řádné schůze PS hlasování, v němž by naši poslanci odsoudili chování kanadského parlamentu. Tento zákonodárný sbor v době návštěvy ukrajinského prezidenta V. Zelenského totiž vzdal hold 90letému ukrajinskému nacistovi, jenž za války působil v oddílech SS.
Poslanecká sněmovna (PS) tehdy hlasy koaličních poslanců Foldynův návrh zamítla. Ve skutečnosti se hlasovalo o tom, že se hlasovat o tomto návrhu nebude! Zmíněný bod tedy nebyl zařazen na pořad jednání PS. Přesto je vypovídací hodnota onoho hlasování (= odmítnutí o tomto návrhu vůbec hlasovat) jednoznačná. Kdo hlasoval pro toto odmítnutí, ten se fakticky stal podporovatelem onoho ukrajinského nacisty. Politik s tímto postojem nemá v demokratickém parlamentu co pohledávat. Ani teď, ani kdykoli v budoucnu. (O výsledcích tohoto hlasování se mohou čtenáři SN přesvědčit kliknutím na druhý odkaz, který je zveřejněn za tímto článkem.) Jednalo se hlasování č. 16 ze dne 26. 9. 2023.
A protože mezi těmi, kdo odmítli hlasovat a kdo se fakticky postavili za onoho ukrajinského nacistu, patřil i premiér P. Fiala, nedalo mi to, abych nezalistoval ve starších číslech „Parlamentních listů“. Tam o této epizodě vypravoval v rozhovoru již zmíněný poslanec J. Foldyna (SPD). Dotyčný článek je dodnes dohledatelný na internetu, byť jen ve zkrácené podobě. Přesto jsou tam zveřejněna důležitá fakta, jež se týkají tehdejšího chování P. Faly. Zdá se, že tento nešťastník vůbec netuší, do jakého maléru se tímto hlasováním namočil. Jedná se doslova o „politickou sebevraždu“.
Článek s rozhovorem J. Foldyny má tento titulek: Nacisté ve sněmovně. Foldyna zašel daleko, bude povyk (PL, 1. 10. 2023, 18:35). Uvádí se tam toto (jde o autentické svědectví tohoto poslance ohledně Fialova hlasování): „Když se o tom usnesení hlasovalo, tak jsem schválně sledoval premiéra Fialu. On zprvu zvedal ruku, že bude hlasovat »pro«“ (= návrh J. Foldyny), ale pak se najednou zarazil, ruku dal zase dolů a hlasoval »proti«. To lze vysvětlit pouze tak, že nevěděl, co má dělat, protože neměl příslušné pokyny.“
Vzhledem k tomu, že jsem v minulosti, kdy ČT24 v noci vysílala záznamy z jednání PS a Senátu, tyto pořady sledoval, vím, jaká je praxe při hlasování v PS. U většiny parlamentních stran je tomu tak, že předseda poslaneckého klubu zvednutím ruky nebo naopak gestem s palcem dolů dává pokyn „svým“ poslancům, jak mají hlasovat. V klubu ODS u tohoto předmětného hlasování vznikla situace, kdy M. Benda (= předseda poslaneckého klubu ODS) hlasoval „proti“ (= palec dolů).
Tímto pokynem se zřejmě řídil i P. Fiala a další poslanci této strany. Fiala nejspíš vůbec nevěděl, o čem se hlasuje a pouze bezmyšlenkovitě změnil své původní rozhodnutí ‒ podle pokynu M. Bendy. Zarážející je to, že i advokát K. Haas, který by měl vědět, jak se dá toto hlasování politicky „využít“, případně „zneužít“, se zachoval stejně jako P. Fiala nebo E. Decroix, rovněž právnička. Je to naprosto šokující zjištění, protože v jiných klubech byli poslanci lépe připraveni na toto hlasování. Například v klubu ANO 2011 se mnoho poslanců buď „zdrželo“ hlasování, nebo se k němu vůbec nepřihlásilo.
O tom, že poslanci nejspíš dopředu věděli nebo byli včas upozorněni na to, o čem se bude hlasovat, svědčí samotný průběh onoho hlasování, např. u lidovců. Dovolím si proto právě toto jejich hlasování připomenout. Zároveň nabízím srovnání s tím, jak řada těchto poslanců odpovídala na anketu „Deníku N“. Je to velmi podobné: vidíme jak pochybnosti, tak i opatrnost, aby dotyčný politik „nešlápl vedle“.
Při hlasování č. 16 ze dne 26. 9. 2023 si 23 poslanců KDU-ČSL počínalo takto: 10 poslanců hlasovalo „proti“ (= odmítli odsoudit chování onoho ukrajinského nacisty): P. Bělobrádek, J. Carbol, P. Golasowská, Š. Heller, M. Jílková, M. Kohajda (právník!), N. Nováková, T. Philipp, K. Smetana, A. Tesařík. Hlasování se „zdrželo“ 8 poslanců: J. Bartošek, A. Dufek (advokát!), J. Horák, V. Kaňkovský, H. Okamura, D. Šimek, R. Teleky a M. Zborovský. Z jednání PS se omluvilo 5 poslanců: R. Bělohlávková, O. Benešík, M. Jurečka (předseda strany a ministr), J. Navrátil a M. Výborný (ministr, dnešní předseda strany).
Tučně jsou vyznačena jména poslanců, kteří se zúčastnili ankety „Deníku N“. Tak vnitřně nesourodý poslanecký klub sotva někde najdeme. KDU-ČSL je uskupení nejen ideově vyprázdněné, které s původní stranou J. Šrámka a J. Luxe nemá již nic společného, ale i rozvrácené po stránce personální. Nejsou tam žádné osobnosti a pohromadě tyto zoufalce drží pouze touha po moci a po penězích, jakož i strach z možného vítězství A. Babiše. Proto ten urputný program AntiBabiš, který se již míjí účinkem. V okamžiku, kdy tyto osoby o svá „koryta“ přijdou, „domeček z karet“ se rozpadne.
Hlasování o ukrajinském nacistovi v PS:
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2023/temer-polovina-poslancu----fandi----prislusnikum-ss--.html
https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=81546
●●●
A.Dufek: „KDU-ČSL není marginální stranou“
S tím, co jsem popsal v předchozích řádcích, úzce souvisí i výše uvedený výrok předsedy lidoveckého klubu v PS. Třebaže Dufek zastává tuto funkci něco málo přes rok (převzal ji od M. Výborného poté, kdy tento politik byl jmenován ministrem zemědělství), zdá se, že stále ještě nepochopil, do jak hluboké krize se tato tradiční politická strana se stoletou historií dostala díky M. Jurečkovi a jeho touze patřit mezi „vyvolené“.
Uvedený Dufkův výrok zazněl jen pár minut před klíčovým hlasováním PS o tzv. důchodové reformě, a to v pátek 8. 11. 2024 v 11.58 hod. Dufek se ovšem osudově mýlí, nebo mu někdo poskytl úplně jiné, nepravdivé informace. Kdyby stál oběma nohama na zemi, musel by vědět, že jeho „jednoprocentní“ strana je nejen politický marginální, ale v této chvíli již spolehlivě „mrtvá“.
KDU-ČSL sice má stále ještě skoro 20 tisíc členů, avšak v jejich silách již není, aby tuto stranu rozhýbali a aby pro ni dokázali zajistit podporu voličů. Bez voličů nepřežije žádná strana, byť by měla mnohonásobně víc členů než KDU-ČSL. Kdeže loňské sněhy jsou, vážení přátelé od „černoprdelníků“!
20. 11. 2024
‒ RJ ‒
─────
P. S.
Novou „státostranu“ tady již dávno máme. Vede ji P. Fiala!
S velkým překvapením mě uhodil dne 10. 11. 2024 do očí titulek článku v internetovém deníku „Forum24“. Autorem dotyčného textu, který by se dal hodnotit jako „šíření poplašné zprávy“, je pro mne neznámý autor: Petr Gwuzd. S jeho jménem se setkávám vůbec poprvé, ačkoliv jsem pravidelným čtenářem tohoto periodika. Zřejmě se jedná o mladého člověka, který toho o naší minulosti mnoho neví. Takoví jsou dnes skoro všichni mladí.
Onen článek má zajímavý název: Hrozí příchod státostrany bez programu. Naše země se může vydat opravdu špatným směrem (Forum24, 10. 11. 2024). Rád bych onen „černý scénář“, jímž nás straší tento autor, podrobil kritice. Bylo by to však na delší článek, a proto se pokusím vyjádřit to co nejstručněji.
Touto „státostranou“, kterou má autor zřejmě na mysli, má být Babišovo uskupení ANO 2011. Dotyčný politický subjekt tady existuje již od roku 2012, kdy byl registrován u Ministerstva vnitra ČR. ANO 2011 se stalo součástí koaliční vlády s ČSSD a KDU-ČSL (2014-2017). Následně představovalo dokonce hlavní politickou stranu ve dvou Babišových vládách (2017-2021). Kdyby se jednalo o „státostranu“, dávno bychom to všichni věděli.
Základním znakem oné „státostrany“ je totiž skutečnost, že ovládá úplně všechno. Že stranické struktury prorostou časem celým státním aparátem. (Vládne se tímto stylem: Do funkcí se mohou dostat pouze ti, kteří jsou členy této státostrany.) Přesto musím autora upozornit na to, že u nás již „státostrana“ vládne: Tou je Fialova koalice, kterou donedávna tvořilo pět stran, nyní čtyři (bez „Pirátů“).
Pětikoalice se stala „státostranou“ tím, že ovládla všechny důležité instituce tohoto státu: nejen Poslaneckou sněmovnu, kde disponuje 108 hlasy, ale i Senát PČR. Dále má „pod palcem“ úřad prezidenta republiky i Ústavní soud ČR, do něhož vybíral nové soudce právě P. Pavel. V celém polistopadovém období nebyla dělba moci tak politicky (stranicky) nevyvážená – jako od r. 2021.
Podobnou „státostranou“ se stala v Německu po nástupu A. Hitlera (1933) NSDAP. (Poté, kdy byla zakázána činnost ostatních stran, zůstala NSDAP stranou jedinou.) Podle stejného scénáře to fungovalo i v SSSR, kde se do jeho vedení dostal J. V. Stalin. Všesvazová komunistická strana (bolševiků), VKS(b), byla totalitní „státostranou“. Podle stejného „mustru“ to fungovalo i v tzv. lidově demokratických zemích, jež se po r. 1945 dostaly do sféry vlivu SSSR. Naší „státostranou“ byla po r. 1948 i Komunistická strana Československa (KSČ), která si užívala „luxusu“ spoluvlády v rámci „Národní fronty“ s Čs. stranou socialistickou, Čs. stranou lidovou, dále Stranou sľobody a Stranou slovenskej obrody.
Co se týká námitky, že ona „státostrana“ nemá žádný program, tam je to mnohem komplikovanější. Onen program bychom totiž marně hledali u mnoha současných stran, které se řídí spíše podle výzkumů veřejného mínění a snaží se nadbíhat voličům, kde se dá. Nejnověji se zařadila k těmto „populistickým“ stranám právě ODS, která poté, kdy se s ní rozešel zakladatel V. Klaus, existuje dlouhá léta úspěšně bez programu. Je s podivem, že si toho nevšimli ani dlouholetí členové této „kmotrovské“ a „tunelářské“ strany.
ODS v čele tzv. Pětikoalice – to je dnes největší nebezpečí pro naši demokracii. To je ta „státostrana“, o níž píše P. Gwuzd. Mnohé strany totiž vyměnily politický program za pouhá marketingová hesla na billboardech. Nepřemýšlející členové, ale hlavně voliči těchto stran si tohoto triku vůbec nevšimli.
Že bije na poplach před možnou „státostranou“ právě deník „Forum24“, je doopravdy špatný vtip. Naší demokracii totiž hrozí největší nebezpečí právě od pseudodemokratů z Pětikoalice, kteří již tři roky zneužívají své početní převahy v PS, aby mohli „válcovat“ opozici, která má jen o něco méně hlasů než tito „nedemokraté“. Politika těchto „zneužívatelů demokracie“ u nás vytváří podmínky (zatím všelijak kamuflované) k nastolení fašistické diktatury. Ještě je čas tento nebezpečný vývoj zastavit.
Nestrašme se proto nástupem „státostrany“, ale dávejme si raději dobrý pozor na tu, která si momentálně uzurpuje veškerou moc v zemi! Jedná se o typický projev politické demagogie: Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“, aby odvedl pozornost od sebe sama. Chce to jediné: přemýšlet hlavou!
26. 11. 2024
‒ RJ ‒