Svobodné noviny na internetu

Opravdu máme u nás tak málo vlastenců?

30. 12. 2022

Kdyby to nebylo k smíchu, bylo by to dozajista k pláči. Nevzdělaní a pologramotní „novináři“ z mediální „žumpy““ zvané „Forum24“ nevynechají žádnou příležitost, aby si plivli nebo aspoň kopli do jednoho z kandidátů na prezidenta republiky. Vedle D. Nerudové, která bůhví proč upadla v jejich očích v nemilost (na rozdíl od komunistického „převlékače kabátů“ a bývalého prosovětského rozvědčíka P. Pavla), se předmětem jejich systematického špinění a zpochybňování stal jediný vlastenecky orientovaný kandidát, navíc s disidentskou minulostí, kterou se nemůže pochlubit nikdo z ostatních uchazečů o tento úřad ‒ Jaroslav Bašta.

Psal jsem o něm nedávno (viz odkaz na článek za tímto příspěvkem), a proto se zaměřím pouze na to, co vyplodil Šafrův „myslitel“ J. Jandourek ve svém článku s názvem Pseudovlastenci vytvořili na podporu Bašty téměř Národní frontu. Spíše takovou frontičku (Forum24, 25. 12. 2022). Pod iniciativou „Zachraňme náš stát!“ jsou jména těchto signatářů: M. Semín, L. Jakl, Z. Koudelka, J. Janeček, Z. Majerová, P. Hájek, M. Pilloni, V. Hrabák, P. Štěpánek, M. Adam, D. Tesař, J. Kobza, J. Fuchs, M. Obrtel, O. Jarolímek, J. Skála a P. Nos.

Důvodem Jandourkova ideologického „školení“ čtenářů Šafrova deníku bylo sdělení Z. Majerové z jejího facebookového profilu, které znělo: „Jaroslav Bašta – JEDINÝ z kandidátů na prezidenta, který SLÍBIL okamžité ODVOLÁNÍ Fialovy vlastizrádné VLÁDY.“ Víc než fakt odvolání neschopné Fialovy vlády muselo Šafrova poskoka J. Jandourka pobouřit, že ta vláda je označena jako vlastizrádná. (Možná by bylo přesnější nazvat ji vládou „protektorátní“.) Přátelé sudetských Němců P. Šafr a P. Fiala uctivě vzhlížejí ke svým „mecenášům“ z Bavorska. Jiní politici z Fialova „slepence“ se zase pravidelně jezdí klanět B. Posseltovi a dalším „milým krajanům“ na jejich sjezdy.

Proti tomu jsou vlastenecké sešlosti oné hrstky „pseudovlastenců“, jak o nich s despektem sobě vlastním píše J. Jandourek, a to v Příčovech, pouhým nostalgickým vzpomínáním těch jedinců, kteří si ještě uvědomují, že jsou Češi. Proto mě na celém tom narychlo spíchnutém textu J. Jandourka zaujalo to, že si na Příčovy, jako na jeden z největších „hříchů“ českých národovců, tentokrát nevzpomněl. Asi ho jeho šéfové vyrušili u štědrovečerní večeře – a on se nedokázal náležitě soustředit na to, o čem bude psát.

Stejně poučný je i „politologický“ závěr Jandourkova článku: připomíná to dobové hodnocení tzv. protistátního spikleneckého centra v čele s R. Slánským (1952). Jen ta terminologie je poněkud jiná. Jandourek píše: „Takže tu máme pohromadě unikátní bolševicko-národovecko-ultrakatolickou směs s přísadami klausismu a zemanismu. U valné části zhmotněných probaštovských elementů se jedná také o bojovníky za mír v kremelském duchu.“

Velice mě pobavil Jandourkův výraz „elementy“: V dobách normalizace mě soudruzi ze sekretariátu KSČ a vyšetřovatelé StB považovali taky za jednoho z těch „protisocialistických a protisovětských elementů“. Dnes se tomu mohu zasmát. Tenkrát za to hrozilo několik let vězení. Bývalý disident J. Bašta sám nejlépe ví, o čem je řeč. To, co Jandourek vyplodil (spíše vyfantazíroval), není protimluv, ale vyslovená debilita. Pravděpodobně v té době pobýval na Marsu, na nějaké další planetě či v úplně jiné galaxii, např. u Venušanů nebo na Plejádách.

Víte, co je na Jandourkově článku vůbec nejzajímavější? Nevadí mu totiž to, že na stránkách Šafrova internetového deníku, jehož je „editorem“, publikují rovněž členové strany, která k té předlistopadové „Národní frontě“ více než 40 let patřila. Je to bývalá Československá strana lidová (ČSL), předchůdkyně dnešní KDU-ČSL. Konkrétně se jedná o T. Zdechovského, J. Bartoška, O. Benešíka a nejnověji také M. Šojdrovou. V minulosti zde zveřejnil dva články také bývalý poslanec J. Mihola. Ten sice vloni znovu do PS nekandidoval (copak asi provedl, že ho Jurečka nedal na kandidátku namísto některých nečlenů strany, např. Kohajdy?), ale nakonec si ho vedení KDU-ČSL prosadilo jako nového člena Rady ÚSTR.

Nejnovější Jandourkův text byl publikován (zřejmě úmyslně) na Boží hod vánoční, v den Ježíšova narození. Namísto útočných politických vět by se více slušelo psát v duchu usmíření a toužebně očekávané naděje, že zase bude líp. Nejen některým lidem, ale všem.

POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE! Gloria in excelsis Deo (= Sláva na výsostech Bohu). Neplést se „Sláva Ukrajině“!

25. 12. 2022

‒ RJ ‒